Český stát uvažuje, že nedůvěřivým Čechům doveze Sputnik V, který si nouzově schválí „na vlastní triko“ pro použití na svém území. Lepší komunikační očkovací antikampaň by člověk pohledal. Reálné vyhlídky na faktické použití ruské vakcíny na českém území se zatím spíše posouvají – a je otázka, zdali o ni později bude ještě někdo stát. Včetně politiků.
Výlet do Maďarska
Premiér Andrej Babiš jel v pátek do Maďarska zjišťovat, jak je to se zdejším přístupem k očkování a zda bychom se od režimu Viktora Orbána neměli nechat inspirovat. Českou delegaci nejvíce zajímaly zkušenosti s ruskou vakcínou Sputnik V a jak se k ní dostat. Naše zem totiž údajně trpí nedostatkem vakcín, jinak by všechno běželo jako na drátkách; a ta informace o tom, že pro dodávky od AstraZenecy jsme ještě v pátek neměli distributora, rovněž nesouhlasí.
Faktem je, že ČR očkuje pomalu. Naše výchozí pozice byla přitom úplně stejná jako výchozí pozice ostatních členských států v EU. Všichni se pohybujeme ve stejném rámci a jsou nám dodávány vakcíny na základě společných smluv a národních očkovacích plánů. Nemá smysl dodávat, že bez společného evropského přístupu, ke kterému se rozhodla sama naše vláda, bychom zde dnes žádné vakcíny neměli, protože by nás předběhly větší, dravější a bohatší země. Zatímco Malta, Dánsko, Slovinsko nebo Litva očkují za stejných podmínek velmi rychle, u nás nejsme schopni efektivně využít ani dodávky, jež už na svém území máme. Průměrně za den vykazujeme 11 tisíc očkování, přitom k nám má tento měsíc dorazit více jak půl milionu dávek vakcín od již sjednaných výrobců. Problém tedy bude asi někde jinde než v počtu.
Ale budiž – každá vakcína se hodí, pokud bude prokazatelně účinná a bezpečná, ať pochází odkudkoliv. Jistě se ale shodneme na tom, že posouzení kritérií bezpečnosti a účinnosti by mělo proběhnout za stejných podmínek, za jakých proběhlo doporučení a následně i schválení vakcín předchozích. A tady nám to začíná trochu drhnout. Premiér Andrej Babiš byl sám mezi těmi lídry evropských zemí, kteří nechtěli nouzové schvalování vakcín a naopak na jednání v říjnu apelovali na vysoký standard hodnocení těchto očkovacích látek, jenž pro evropský prostor zaručuje Evropská léková agentura (EMA). V té sedí odborníci, zástupci 27 zemí EU, včetně našeho SÚKL, kteří mají na starosti posouzení všech vakcín a léků pro Evropu. Také ministr Jan Blatný, jenž na výletě v Maďarsku nebyl, novinářům několikrát řekl, že podmínkou pro ČR je jednoznačně posouzení a doporučení ze strany EMA.
„V kontaktu“
V tomto kontextu je zajímavé, jak se v českých médiích velmi rychle uchytila informace, že Sputnik V již požádal o posouzení ze strany EMA. Není to pravda. Výrobce je s agenturou zatím pouze „v kontaktu“, dosud nefiguruje ani v procesu předběžného hodnocení (tzv. rolling review – ve kterém se mimochodem nachází třeba v Česku částečně vyráběná očkovací látka od firmy Novavax), jenž předchází samotné žádosti. Je otázkou, jestli si tento aspekt výprava do Maďarska uvědomovala. Každopádně, aby výrobce tímto procesem hodnocení prošel, musí být transparentní a poskytnout veškerá data, včetně ukončených klinických studií. Je tedy téměř jisté, že přes EMA se vakcína k reálnému použití na našem území dostane později. Na okraj poznamenejme, že čínští výrobci v agentuře dosud ani nevzali za kliku.
A pak je tu maďarská cesta. Česká republika si totiž může schválit vakcínu v nouzovém režimu pouze pro použití na svém území a takříkajíc „na vlastní triko“. Rozdíl je ten, že zatímco v případě delší a standardní cesty přes EMA by posouzení bylo na českých úřadech a Ministerstvu zdravotnictví. Asi se můžeme oprávněně ptát, zda by to proběhlo ve stejné kvalitě a bez politických tlaků, ale ďábel se skrývá i v dalších detailech. Zodpovědnost za vedlejší účinky v takovém případě nese stát, nikoli výrobce, jako je tomu v případě evropských smluv.
Další otázkou je důvěra veřejnosti. Podle posledního průzkumu ústavu STEM pro Ministerstvo zdravotnictví se chce v ČR nechat očkovat přibližně 40 % lidí. Ačkoli se očekává, že tento podíl bude postupně stoupat, k cíli alespoň 70 %, který představuje milník v budování kolektivní imunity, je ještě hodně dlouhá cesta. Myslím, že můžeme s úspěchem pochybovat o tom, že pokud se komunikací Ministerstva zdravotnictví nepodařilo v lidech vzbudit důvěru ve vakcíny „západní“, že se to podaří v případě vakcín „východních“, nota bene pokud neprojdou stejným schvalovacím procesem jako ty ostatní. Nouzově schválená ruská nebo čínská vakcína by nebyla dobře přijata ani řadou voličů Andreje Babiše, pro které je geopolitický kontext neoddělitelný (víkendové internetové diskuse na téma „ten ruský šmejd bych si nepích ani za nic“ koneckonců ledacos naznačují – a anivaxeři zůstanou antivaxery bez ohledu na původ vakcíny). Problémy má koneckonců i Maďarsko – ačkoli např. čínskou vakcínu Viktor Orbán masivně podporuje, drtivá většina lidí preferuje očkovací látky „ze Západu“. Na důvěře jim nepřidali ani maďarští lékaři, když oznámili, že Sputnik V zatím svým pacientům doporučit nemohou – chybí dokumentace.
Pohádky o Sputniku
Ale OK, představme si, že se ČR popere s výše uvedenými výzvami, vakcínu si schválí v nouzovém režimu a „nalije“ peníze do komunikační kampaně přesvědčující veřejnost, že se očkovacích látek z Ruska nemusí bát. Co ale výrobní kapacity? Ruský výrobce s nimi zatím podle dostupných informací také bojuje a teprve je buduje – příkladem jsou výpadky v Latinské Americe. A ani Maďarsko na svém území větší počty dávek zatím nemá. Pokud by Rusko dodávalo, činilo by tak (minimálně v první polovině roku 2021) na úkor občanů své vlastní země – téměř všechny státy EU totiž dostupnými vakcínami očkují rychleji než Rusko nebo Čína (obě země mají pouze své vlastní vakcíny).
Úvahy nad Sputnikem V jsou v tuto chvíli minimálně předčasné – a je otázka, jestli budou vůbec kdy reálné. Pokud se vše protáhne do období předvolební kampaně, čeští politici (a zejména Andrej Babiš) rozhodně nebudou chtít „tlačit na pilu“.
Autorka: Iva Fialová, analytička, České zájmy v EU
Komentář vyšel na serveru g.cz dne 10. února 2021: https://bit.ly/2OhktmI