Evropská komise představila dvě dlouho očekávaná nařízení. Akt o klimaticky neutrálním průmyslu (Net-Zero Industry Act) a Evropský akt o kritických surovinách (tzv. Critical Raw Materials Act) reagují na novou geopolitickou realitu v Evropě a jejich cílem je posílit evropský průmysl a udělat ho odolnější vůči možným hrozbám zejména ze strany Ruska a Číny.
K prvnímu nařízení se vyjádřila Kateřina Novotná, analytička projektu Evropa v datech a serveru CSRD.cz. Michal Čepelka, analytik Asociace pro mezinárodní otázky komentuje téma kritických surovin.
O čem oba texty jsou?
Akt o klimaticky neutrálním průmyslu (Net-Zero Industry Act), má za cíl posílit investice technologií, které jsou zásadní pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a zkrátit povolovací procesy pro nízkoemisní technologie. Reaguje na už platný americký zákon (IRA), který zvýhodňuje inovativní a v zelených technologiích podnikající firmy, pokud přesunou výrobu do USA. Evropa teď přichází s vlastní nabídkou.
Evropský akt o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act) se zaměřuje konkrétněji na zabezpečení surovin nezbytných pro rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární panely nebo větrné elektrárny, ale také pro stabilní dodávky čipů a dalších součástek do předmětů každodenní potřeby, jako jsou mobily nebo počítače, ulehčení jejich těžby nebo podporu výzkumu zelenějších alternativ.
Obě nová nařízení mají nicméně společný cíl: zvýšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky a hospodářství s cílem zajistit Evropě technologickou vyspělost v závodě s USA a asijskými státy.
1. Akt o klimaticky neutrálním průmyslu: začal zelený závod, zásadní bude role EU i členských států
„Čeká nás zásadní transformace evropského průmyslu a energetiky. Nelze se spoléhat na neomezené dodávky surovin a příliv technologií ze zahraničí. Pro Evropu je nezbytné zachovat si vlastní konkurenceschopnost a nabídnout firmám takové podmínky, které je na území EU nejen udrží, ale podpoří další rozvoj technologií. Ve světle ekonomické krize, ruské invaze na Ukrajinu a s USA podporující vlastní trh se EU musí zaměřit na svůj průmysl a podpořit odvětví, která zajistí naši nezávislost a energetickou dostatečnost a budou v souladu se zelenou politikou EU“ říká Kateřina Novotná, analytička projektu Evropa v datech a serveru CSRD.cz.
Nařízení se týká především klimaticky neutrálních technologií, jako jsou solární panely, větrné elektrárny, jaderná energie, elektrické rozvodné sítě, vodík, tepelná čerpadla, baterie, biometanu nebo pokročilé metody zachytávání a využití uhlíku. Evropská komise navrhuje zásadně zjednodušit a zrychlit povolovací procesy pro tyto technologie na evropském trhu a zaměřit se na rozvoj kvalifikované pracovní síly. Z obojího by mohlo významně profitovat i Česko.
“Povolovací řízení by totiž v závislosti typu a velikosti produkce firmy nemělo přesáhnout 9, resp. 18 měsíců. Investoři navíc budou mít nově jednodušší přístup skrze „one-stop-shop“ – jednotné kontaktní místo v každém z členských států. EU by tak měla získat větší „samostatnost“ a kritické technologie na vlastním území.
Čína, USA, Indie i Japonsko už svůj průmysl a budoucí investice podpořily. A jak to funguje, vidíme na příkladu koncernu Volkswagen a jeho projektu na výstavbu tzv. gigafactory na výrobu baterií – ten se nakonec nebude stavět v ČR (jak bylo původně v plánu), ale v USA. Neznamená to, že se EU má uzavřít před světem, naopak, „ říká Kateřina Novotná, Analytička Evropy v datech a serveru CSRD.cz.
Kateřina Novotná, Analytička Evropy v datech a serveru CSRD.cz: “Na úrovni EU sice můžeme jasně stanovit pravidla, ale záleží na státu, jak je dokáže splnit a jak přívětivé regulatorní prostředí pro podnikatele vytvoří. Stejně tak bude mít stát velkou roli v administraci evropských fondů, které se pro transformaci dají použít, a ve vzdělávání a školení pracovních sil.”
“Česko má nyní šanci nakopnout výrobu klimaticky neutrálních technologií. V tuto chvíli to konkrétně znamená hlavně příliv peněz na vlastní obnovitelné zdroje a díky tomu i cenově dostupnější energie pro české obce,” Tereza Masopustová, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.
Co se týče jaderných technologií tak v příloze nařízení nejsou výslovně uvedeny.
„Nebudou ale ani tak zcela opomenuty. Malé modulární reaktory a „inovativní“ jaderné technologie s minimální produkcí radioaktivního odpadu spadají do výčtu možných „net-zero“ technologií v rámci definic,“ říká Kateřina Novotná, Analytička Evropy v datech a serveru CSRD.cz
2. Evropský akt o kritických surovinách: zmírnění závislosti na Rusku a na Číně
Nezbytným předpokladem výstavby zelených technologií je bezpečný přístup k surovinám, které jsou pro jejich výrobu potřeba. S ohledem na plány zemí v EU ale po celém světě se dá očekávat prudký nárůst poptávky po těchto surovinách. S tím se pojí možné prudké zvýšení cen, případně nedostupnost.
Michal Čepelka analytik Asociace pro mezinárodní otázky: “Systém umožní členským státům vytipovat strategické projekty pro zajištění vlastní produkce kritických surovin, které získají možnost financování z EU a rychleji získají potřebná povolení.”
Zásadním problém je hlavně fakt, že velká část kritických surovin je dovážena především z Ruska a Číny.
Michal Čepelka analytik Asociace pro mezinárodní otázky: “Především Čína, ale také Rusko, jsou předními vývozci kritických surovin s masivním podílem na světovém trhu. To jim dává obrovskou moc nad cenou na trhu a nad státy jako je Česko, které musí suroviny dovážet. Závislost na surovinách těžených jen v několika málo státech světa se ukázala na začátku ruské války na Ukrajině, když pouhá nejistota ohledně stability dodávek ruského niklu vedla k přechodnému zdvojnásobení jeho ceny na světovém trhu.”
| Podíl Ruska na globální produkci (%) | Největší alternativní producent (% globální produkce) | |
| Platinové kovy | 13 | JAR (72) |
| Nikl | 11 | Indonésie (18) |
| Hliník | 6 | Čína (52) |
| Měď | 4 | Chile (30) |
| Kobalt | 2 | DRC (59) |
| Křemík | 2 | Čína (66) |
| Vzácné zeminy | 2 | Čína (86) |
Zdroj: Factsheet AMO Zdroj dat: IEA.