Zima přichází a Evropská komise počítá s tím, že může být mrazivá. Nevěří totiž, že by Rusko po čtvrtečním ukončení plánované údržby plynovodu Nord Stream 1 plně obnovilo dodávky této klíčové suroviny do Evropy. Kontinent se proto musí už teď připravit, co dělat, když bude plynu v zimních měsících málo.
Autoři: Helena Truchlá (České zájmy v EU, STEM) a Michal Hrubý (Europeum)
Číst dálRuská agrese na Ukrajině zničila v očích Evropy řadu let budovanou pozici Ruska jako dodavatele levné ropy a zemního plynu. Teď ale chce EU do roku 2027 zrušit závislost na ruských dodávkách fosilních paliv. Vydá na to v příštích pěti letech až 210 miliard eur. Evropa počítá také s tím, že členské státy budou společně nakupovat plyn. „Podobně jako v případě vakcín proti koronaviru může Česko těžit z velikosti jednotného evropského trhu, místo toho, aby si s dalšími a často většími státy EU konkurovalo a tlačilo cenu nahoru,“ uvedla pro Hospodářské noviny Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU.
Celou analýzu najdete zde.
Analytik asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček byl hostem pořadu Epicentrum na serveru Blesk. „Pokud se podíváme do našeho regionu, anebo i do širšího západního prostoru, tak si myslím, že dnes není opravdu země, která by dělala při své kapacitě a velikosti, i ekonomické síle, více než ČR,“ míní Havlíček. A vyzdvihuje i to, že Česko drží konzistentní linii vůči ruským sankcím. „ČR se přidala do toho jestřábího tábora jako je Polsko a Pobaltské státy, které říkají: chceme se odtrhnout od ruského plynu a ropy, chceme se odtrhnout od jakýchkoliv další závislostí. Nechceme mít v zásadě ekonomicky s Ruskem nic moc společného. To si myslím, že je v zásadě velmi, velmi důležité,“ dodává analytik.
Celý záznam najdete zde.
Číst dálStáty Evropské unie se chystají dramaticky posílit své sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. V nejbližší době by se měly shodnout na zákazu dovozu ruské ropy. A to navzdory tomu, že dovozy z Ruska představují významnou část evropské spotřeby. Rusku v případě účinného embarga hrozí vážné problémy. Lze sice očekávat, že se bude snažit přesměrovat svůj export do Asie, ale je otázkou, za jakou cenu se mu podaří ropu na tamějším trhu prodat,“ řekl HN Oldřich Sklenář z Asociace pro mezinárodní otázky.
Celý text najdete zde.
Číst dálInvaze, inflace a ceny energií vykolejí evropskou klimatickou politiku. Jak bude vypadat „nová a lepší“ Zelená dohoda? Bude černá jako uhlí? Na to se vám bude snažit odpovědět ve svém komentáři Nikola Hořejš.
Číst dálK plynovodu Nord Stream 2 Evropská unie i její členové přistupovali jako k soukromé aktivitě a individuálnímu zájmu Německa. To už se nesmí opakovat.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálUplynulé dny přinesly prozatím nejvyhrocenější eskalaci konfliktu ze strany Ruské federace proti Ukrajině a západnímu společenství. Moskva, která odmítá stáhnout vojáky z ukrajinských hranic a která uznala separatistické republiky na východě Ukrajiny, bude čelit sankcím západních zemí. Kreml má ale několik cest, kterými se může vydat.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálVztahy mezi Západem a Ruskem se v minulých týdnech znovu nebývale vyostřily. Rozhodujícím dílem k tomu přispěly ruské manévry u ukrajinských hranic, kam bylo podle odhadů shromážděno až 100 tisíc vojáků a nespočet vojenské techniky. Na začátku ledna čeká Západ série jednání s ruskými představiteli, která by měla napětí snížit a zahájit dialog o budoucím nastavení vztahů mezi Západem a Ruskem. Avšak jejich výsledek a reálný dopad na bezpečnost v regionu východní Evropy je více než nejistý.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálLukašenko prohrál. EU a Polsko vyhrály. Ačkoli role Evropské unie ve vyhrocené situaci na polsko-běloruských hranicích nebyla na první pohled příliš viditelná, bylo to její zapojení, které jednoznačně pomohlo zamezit prohlubování krize, shodují se experti v analýze Ivy Fialové a Radka Motzkeho z projektu České zájmy v EU.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálV zápise ze setkání ze summitu Evropské unie se znovu objevilo vyjádření solidarity s Českem a podpora jeho kroků kolem kauzy Vrbětice. Nyní je namístě otázka, zda reakce EU a západní Evropy byla dostatečná. Pokud máme pocit, že nikoli, ptejme se, proč tomu tak je, píše v komentáři pro iDNES.cz ředitel výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.
Číst dál