Inspirace u sousedů – Polsko chce očkovat až 4 miliony lidí měsíčně, Sputnik V není téma

Mezi očkovacími premianty v EU se v měsíci únoru poprvé objevilo Polsko. Zatímco ČR očkuje rychlostí průměrně 1335 vykázaných očkování na milion obyvatel denně, Poláci vykazují 2299 očkování. Podle Michala Lebdušky, analytika AMO a odborníka na Polsko je to dáno zejména lepší připraveností země na celou očkovací akci. Lebduška vysvětluje, v čem Polsko postupuje jinak než ČR.

Shrnutí:

  • Země do očkování vstoupila velmi dobře připravena. Například seznam očkovacích míst byl v Polsku znám a zveřejněn již na konci prosince a zahrnoval i praktické lékaře. 
  • Polsko má nasmlouváno téměř 100 milionů vakcín od pěti výrobců prostřednictvím společných nákupů EU.
  • Polsko má nyní v centrálních skladech nerozdistribuovaných necelých 350 tisíc dávek vakcín, což je zhruba 9 % vakcín dodaných do země. 
  • O nasazení Sputniku V se neuvažuje, podle posledního průzkumu by ruskou nebo čínskou vakcínu přijalo jen 17 % respondentů; obecně naočkovat se chce téměř 75 % Poláků.
  • Země deklaruje, že je v případě dostatečného množství vakcín schopna očkovat v tempu okolo 3,5–4 milionů osob měsíčně. V minulých týdnech Polsko dokázalo stabilně očkovat přes 100 tisíc osob denně, rekord je přes 173 tisíc denně.
  • AstraZeneca se v Polsku používá pro očkování učitelů a v březnu se využije pro naočkování zbývajícího zdravotnického personálu.
  • Polsko chce mít naočkované všechny osoby, které o to mají zájem, do konce roku 2021.
  • Země má velmi hustou síť očkovacích míst, kterých je přes 6 tisíc. Na očkování pomáhají převážet občany i hasiči.
  • Komunikace vlády ohledně očkování je přehledná a dobře zvládnutá, velký prostor se věnuje vyvracení dezinformací.
  • Polská vláda nikdy nezavedla nouzový stav, nyní začíná být poměrně velký problém se soudními rozhodnutími. 
Číst dál

Anketa: Ústavní experti považují pojistku vlády práva za oprávněnou. Odpor Polska a Maďarska podle nich oprávněný není

Odborníci na ústavní právo a evropské záležitosti Magda Vašáryová, Zdeněk Kühn, Petr Pithart, Jiří Přibáň a Vít Dostál reagují v anketě na dodržování zásad právního státu jako podmínku pro čerpání evropských financí.

Oslovení se shodují, že čerpání evropských peněz by mělo být navázáno na vládu práva, protože vláda práva je základní předpoklad fungování EU. Zároveň někteří, například expremiér Petr Pithart, dodávají, že tato pojistka by měla být nějak odstupňována, neměla by platit je ve formě “buď – anebo”.

Číst dál

Jak dopadne spor o právní stát? Co to vlastně je? Změnilo se něco? A co si myslí Češi?

5+1 otázek a odpovědí ohledně aktuální situace, ve kterých je dobré mít jasno

Jednání o rozpočtu Evropské unie na následujících sedm let a o fondu obnovy, ze kterého mají členské státy platit ekonomické škody způsobené koronavirovou pandemií, se zasekla. Polsko a Maďarsko nesouhlasí s podmínkou dodržování zásad právního státu. A diskuse probíhá i v dalších členských zemích. Přinášíme data z ústavu STEM o postojích Čechů k tématu čerpání evropských financí a odpovědi na nejdůležitější otázky, které vytvořili experti z Asociace pro mezinárodní otázky a EUROPEUM.

Číst dál