Na otázky Českých zájmů v EU odpovídal Petr Janoušek, tiskový mluvčí Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii.
Můžete vysvětlit, kolik českých pacientů získá “evropskou cestou” Remdesivir? Kdo ho platí? ČR nebo EU?
Počet pacientů se každodenně mění. Zdarma – tedy Remdesiviru hrazeného z evropských peněz ESI (Emergency Support Instrument – Nástroj pro mimořádnou podporu) – získala ČR celkem 5300 dávek (jeden pacient 6 nebo 5 dávek). Od předminulého týdne je však podáván přípravek Veklury (obchodní název pro Remdesivir) zakoupený prostřednictvím mechanismu společných nákupů EU. To znamená, že Evropská komise dojednala velký balík dávek pro zhruba 500.000 pacientů v celé Evropské unii. Konkrétní zásilky si platí jednotlivé členské země, včetně Česka.
Kolik stojí Remdesivir pro jednoho pacienta?
Jeden pacient potřebuje 6 dávek (resp. 5 dávek pokud jde o navazující léčbu, což ale není obvyklé). Jedna dávka stojí 345 EUR, jeden pacient tedy 6 x 345 EUR, takže v přepočtu celkem zhruba 56.000,- Kč. Toto léčení je propláceno v rámci systému veřejného zdravotního pojištění.
Lze tvrdit, že díky smlouvě s Gilead Sciences Češi získají lék levněji, popř. ve větším množství, než kdyby jednali sami?
Jiný způsob získání Veklury neexistoval a ani nadále neexistuje. Vzhledem k velmi omezenému množství léčivého přípravku na trhu jedná americká společnost pouze s nadnárodními celky, resp. partnery, kteří jsou schopni garantovat velký objem dávek. EU se rozhodla vyjednávat jako celek. Cena léku je stejná pro všechny země EU.
Kdo rozhoduje o distribuci Remdesiviru v EU a podle jakého klíče? Bude ho dostatek pro všechny pacienty?
Vzhledem k očekávaným nízkým dodávkám na trh byl Evropskou komisí ve spolupráci s Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí ustanoven systém, který hodnotil epidemiologickou situaci v zemích EU, počty hospitalizovaných pacientů, nebo počty pacientů v těžkém stavu. Podle tohoto systému se jednotlivé dodávky do EU přerozdělovaly mezi jednotlivé země EU. Členské země EU se zavázaly postupovat jednotně a být solidární, protože jen tak lze pandemii zvládnout. Jinými slovy zavázaly se nevytvářet zásoby, ale směřovat dostupná léčiva do těch oblastí Unie, kde jsou akutně nejvíc potřeba. V tento moment máme pozitivní signály, že se společnosti Gilead Sciences podařilo navýšit výrobu dříve, než očekávali. Výroba trvá cca 9 měsíců, přičemž navýšení bylo předpokládáno až v lednu 2021. Je tedy více než pravděpodobné, že Veklury bude dostupné pro všechny pacienty, kterým může pomoci.
Objevují se zprávy, že české úřady vyjednávají v Německu a Rakousku akutní lůžka pro české pacienty pro případ, že dojde k zahlcení českých nemocnic. Kolik lůžek je vyjednáno?
Ano, prozatím je vše ve stádiu jednání. Sasko i Bavorsko přislíbilo pomoc v řádu desítek nemocničních lůžek. ČR bude schopna předpovídat nedostatek lůžek, díky modelům vývoje, s více než týdenním předstihem. Samozřejmě chceme být připraveni. Vše bude přirozeně záležet i na epidemiologické situaci v Německu v momentě, kdy bude ČR potřebovat pomoci.
Podílí se na věci EU? Finančně, nebo organizačně? Nebo vše platíme z vlastní kapsy?
Dle informací, které máme k dispozici, připravuje Spolková republika Německo nařízení ministra zdravotnictví, které bylo použito i na jaře tohoto roku a díky kterému je léčba pacientů ze zahraničí hrazena v rámci německého systému zdravotní péče. Na jaře bylo pro přepravu akutních pacientů z Francie a Itálie do Německa využito evropských financí. Otázka je, zda to bude zapotřebí i v okamžiku, kdy jde o přepravu do bezprostředně sousedící země. O možnosti využít lůžka v Německu víme. Pokud se české nemocnice zahltí, budeme řešit přepravu a teprve následně financování.
Existují překážky pro uskutečnění převozu?
Je třeba vyřešit otázku, kteří pacienti by byli případně převáženi. Přeprava pacientů ve velmi špatném stavu je značně komplikovaná, ale právě proto probíhají jednání již ve chvíli, kdy nejsou zahraniční kapacity prozatím potřeba a je tedy možné aktuální nedostatky ještě stále řešit přesunem pacientů v rámci republiky.
Oficiální místa požádala české lékaře/sestry pracující v zahraničí, aby se vrátili do ČR a pomohli v krizi. Jsou informace, kolik českých zdravotníků výzvu vyslyšelo?
Podle informací Ministerstva zdravotnictví jde o výzvu prezidenta České lékařské komory MUDr. Kubka, nikoliv Ministerstva. Několik málo jedinců – lékařů ze zahraničí – se obrátilo na Ministerstvo s tím, že jsou připraveni pomoci.
Objevují se informace, že většímu angažmá českých přeshraničních zdravotníků brání omezení pro pendlery (např. pobyt v ČR je možný maximálně na 48 hodin tak, aby se lékař po návratu do Německa či Rakouska nemusel podrobit 14 denní karanténě). Vyjednají české úřady výjimku?
Podle dostupných informací existuje výjimka pro pracovníky integrovaného záchranného systému, resp. kritické infrastruktury, tedy i zdravotníků.
Chystají se k nám zdravotníci také jiných národností?
Ministerstvo obrany dohodlo pomoc vojenských lékařů americké Národní gardy. Celkem jde o 28 lékařů, kteří by měli pracovat v polní nemocnici v Letňanech. Dále řešíme rovněž nabídku 50 lékařů a 500 sester v rámci spolupráce NATO.
(pozn. aut.: Vláda schválila příjezd vojenských lékařů z USA. Misi budou ještě schvalovat obě komory českého parlamentu.)
Odpovídal: Petr Janoušek, tiskový mluvčí, Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii, tel.: +32 473 55 33 16