Když loni na podzim předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednášela svůj první projev o stavu Evropské unie, zdálo se, že se Evropa už může soustředit na obnovu po koronavirové pandemii. Místo toho musela zvládnout nový, ještě větší nápor onemocnění, rozběhnout očkování a k tomu se vypořádávat s dlouhodobými výzvami a pracovním plánem, který byl kvůli zvládání pandemie odložen.
Projev Ursuly von der Leyenové o stavu Unie 2021 tak přinese nejen zhodnocení práce a úspěchů její Komise, ale i výhled na pracovní plán pro příští rok. Pro Česko bude tentokrát sledování tohoto projevu důležitější než jindy, protože plánované iniciativy bude uvádět v život z pozice předsednického státu na podzim 2022. Přinášíme proto přehled, na jaké části projevu by si měla ČR dát zvláštní pozor.
Změna klimatu a životní prostředí
- Evropská komise bude dál pracovat na naplnění cílů, které jí daly země Unie (včetně Česka) – do roku 2030 snížit emise CO2 v EU alespoň o 55 % a do roku 2050 dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality. Aby je mohla splnit, předložila 14. 7. 2021 balík návrhů legislativních opatření ke snížení emisí. Vyjednávání o jejich přesné podobě bude do velké míry ležet na bedrech českých diplomatů, protože Česko bude na podzim 2022 předsedat Radě EU. Bude tak muset nejen hledat kompromisy mezi zájmy všech členských států EU, ale také za ně vyjednávat s Evropským parlamentem a Komisí.
- Základním tématem předložených návrhů je spravedlivá transformace – tedy to, jak přejít na nové a čistší zdroje energie, ale zároveň energii nezdražit a neprohlubovat tak sociální nerovnosti v Evropě. Evropská komise si stanovila „zajištění dekarbonizované a cenově dostupné energie“ jako jednu ze strategických priorit, podle nichž bude stanovovat svůj pracovní program. Pro Českou republiku, která je ještě z velké míry závislá na spalování uhlí, proto bude v projevu Ursuly von der Leyenové zásadní poslouchat, jak toho chce dosáhnout a jaká opatření přijmout. A to jednak kvůli našemu vlastnímu energetickému mixu a využívání uhlí, jádra a plynu, ale i pro přípravu na předsednictví.
- Potřeba dekarbonizovaných zdrojů energie bude i jinde – Komise navrhuje např. přísnější emisní normy pro osobní automobily a dodávky. O těchto návrzích bude také ČR s největší pravděpodobností vyjednávat a je proto důležité znát pozici Evropské komise a návrhy např. na vybudování infrastruktury pro elektrovozy či na využívání dalších nových zdrojů paliva.
- Pro Českou republiku jako průmyslovou zemi bude zásadní dekarbonizace a transformace průmyslu. České podniky by před konkurencí z neevropských zemí mělo ochránit tzv. uhlíkové clo (mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích). To by mělo zabránit tomu, aby kvůli rostoucí ceně emisních povolenek v EU průmyslové společnosti přesouvaly svou výrobu do zemí, ve kterých důraz na ochranu životního prostředí a snižování emisí není tak silný. Na tento návrh Evropské komise se nyní čeká – pro český průmysl bude důležité dávat pozor na to, co o něm v programu Ursula von der Leyenová prozradí.
- Zdravé a ekologické potraviny by měla zajistit nová reforma společné zemědělské politiky, o které nyní vyjednávají unijní instituce. Od Evropské komise tedy můžeme očekávat informace o tom, jaký důraz na ekologické zemědělství bude dávat. „Zajištění udržitelných a odolných zdravotních a potravinových systémů“ je dokonce na prvním místě mezi strategickými oblastmi, na kterých bude Komise stavět svůj pracovní program pro rok 2022 – a tedy i pro české předsednictví.
Ekonomické oživení po pandemii
- Ursula von der Leyenová se bude ve svém projevu věnovat plánům na oživení evropské ekonomiky po pandemii covid-19 a hodnocení nástroje NextGenerationEU. Tímto novým fondem chce Komise podpořit ekonomiku v jednotlivých státech především investicemi do projektů, které chrání životní prostředí, do digitalizace a modernizace průmyslu.
- Český národní plán obnovy byl schválen na začátku září. Můžeme tedy z NextGenerationEU začít čerpat cca 180 mld. Kč – na digitální transformaci české ekonomiky, posílení zdravotnictví, ale i např. na modernizaci českých želenic nebo výsadbu nových lesů. Jejich čerpání je ale spojeno s některými podmínkami – ČR např. musí do příštího léta vyřešit problémy se střetem zájmů premiéra Babiše.
Základní hodnoty Evropské unie
- Vzhledem k dlouhotrvajícím sporům Evropské komise s Polskem a Maďarskem o dodržování základních hodnot Evropské unie – vlády práva, nezávislosti soudnictví, nezávislosti médií, rovnosti všech občanů, boje proti diskriminaci nebo boje proti korupci – je možné od Ursuly von der Leyenové očekávat prohlášení s dalšími chystanými kroky v této oblasti. Zbystřit by ale měla i Česká republika – kvůli sporům o střet zájmů premiéra Babiše a o neoprávněné čerpání evropských dotací ze strany jeho firem je v ohrožení nejen čerpání evropských dotací pro všechny firmy ve svěřenských fondech, ale potenciálně také veškeré čerpání České republiky z evropského rozpočtu.
- Mezi priority Komise patří i rovnost žen a mužů, v níž Česká republika mezi evropskými státy dlouhodobě nevyniká. Bude proto důležité připravit se na chystaná opatření z evropské úrovně – např. na vyjednávání o návrhu, který by měl zajistit, aby ženy a muži dostávali za stejnou práci stejnou odměnu, nebo o opatřeních proti násilí na ženách.
Digitální unie
- Digitalizace veřejných služeb, zabezpečená digitální infrastruktura, digitální transformace podniků a základní digitální dovednosti pro většinu populace, to jsou hlavní priority Komise pro digitální transformaci Evropy do roku 2030. Předkládá proto patřičná opatření, z nichž mezi základní patří akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích. Vzhledem k tomu, že jednotný digitální trh patří i mezi dlouhodobé priority ČR, je to pro Česko velká příležitost. Z pozice předsednického státu bude mít příští rok příležitost formovat finální znění těchto zásadních aktů.
- Program politiky Evropské digitální dekády Komise představí jenom den před projevem, 14. 9.
Evropská zdravotní unie
- Zásadní část svého projevu Ursula von der Leyenová věnuje zhodnocení společného evropského postupu v boji proti pandemii covid-19 a obhajobě postupu, který Komise zvolila.
- Aby byla EU lépe připravená na budoucí zdravotní hrozby a případná další pandemie ji neochromila tak jako covid-19, Evropská komise navrhla vytvoření tzv. evropské zdravotní unie. Ta by měla pomoci lépe se připravovat na krize a lépe na ně reagovat. Komise proto již předložila několik návrhů – na posílení dvou evropských agentur pro zvládání zdravotnických hrozeb, farmaceutickou strategii nebo evropský plán boje proti rakovině – a v příštích měsících o nich bude vyjednávat. Za členské státy EU přitom jednání na podzim 2022 povedou čeští diplomaté z pozice předsednického státu.
- Návrh na vznik Úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), který bude mít v popisu práce řešit budoucí zdravotní hrozby ještě předtím, než vzniknou, předloží Komise den před projevem – tedy v úterý 14. 9.
Migrace
- I vzhledem k tomu, že v příštích měsících bude Evropa muset zvládnout příchod migrantů z Afghánistánu, bude důležité dokončit jednání o návrhu Nového paktu o migraci a azylu. Komise ho předložila jako reakci na migrační vlnu v roce 2015 a vycházela přitom z požadavků členských států, včetně České republiky. ČR tak během svého předsednictví bude mít jedinečnou příležitost vyjednat takové konečné znění, které bude odpovídat jejím prioritám.
Evropská sousedství a rozšiřování EU
- Prioritou českého předsednictví v příštím roce bude mimo jiné rozšíření EU o státy západního Balkánu. Bude proto důležité poslechnout si od Ursuly von der Leyenové, jakým způsobem o rozšíření pro příští rok uvažuje Evropská komise.
- Pro českou zahraniční politiku bude stejně tak důležitá část jejího projevu věnovaná Východnímu partnerství, které patří mezi priority ČR.
Další témata pro budoucnost EU:
- 8. září Komise přijala zprávu o strategickém výhledu, která je jedním z podkladů pro pracovní programy Komise a stanovování jejích priorit. Kromě témat zmíněných výše patří mezi priority pro politickou činnost Komise na další rok i tyto strategické oblasti:
Posílení kapacit v oblasti správy dat, umělé inteligence a špičkových technologií
Zabezpečení a diverzifikace dodávek kritických surovin
Zajištění celosvětové „výhody prvního tahu“ při stanovování norem
Budování odolných hospodářských a finančních systémů, které obstojí i v budoucnu
Pěstování a udržení dovedností a talentů v souladu s ambicemi EU
Posílení bezpečnostních a obranných kapacit a přístupu do vesmíru
Spolupráce s globálními partnery na prosazování míru, bezpečnosti a prosperity pro všechny
Posílení odolnosti institucí
Autorka: Vendula Kazlauskas