Klimatický plán k dosažení uhlíkové neutrality, spravedlivá minimální mzda ve všech státech EU nebo nový pakt o migraci a azylu patřily mezi priority, které si na začátku svého mandátu vytyčila nová Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Během svých prvních 100 dnů ve funkci stačila předložit část z nich, do dalšího vývoje nicméně zasáhlo propuknutí pandemie COVID-19.
Po týdnech, kdy veškeré úsilí směřovalo k bezprostřednímu zvládnutí krize, již Komise představila plán obnovy evropské ekonomiky a její pozornost se vrací i k ostatním tématům – i když musela svůj pracovní plán kvůli koronaviru přepracovat a posunout.
Sestavili jsme proto přehled hlavních priorit Komise, jejichž předložení můžeme očekávat v letošním roce a které budou určovat další směr evropské politiky. Soustředili jsme se zejména na návrhy, které jsou pro Česko klíčové a na něž by se měla domácí debata dále zaměřit. O konečné podobě každého z nich bude vyjednávat i příslušný český ministr či premiér, je tedy nutné otevřít o nich diskuzi a dosáhnout české pozice podložené argumenty.
Zelená dohoda pro Evropu
Základním cílem předsedkyně von der Leyenové, který se promítne i do plánů na pokoronavirovou obnovu evropského hospodářství, je neutrální uhlíková stopa EU do roku 2050 a její prosazení do právních předpisů. To zahrnuje celou škálu opatření, ať už k udržitelnému zemědělství (nová strategie pro biodiverzitu či strategie “od zemědělce ke spotřebiteli”), přeměně průmyslu (od nové průmyslové strategie po podporu renovace budov) či ke zvýšení průběžných cílů redukce emisí do roku 2030 ze 40 % na 50-55 %. Jejich dosažení by měl pomoci i nový Mechanismus pro spravedlivou transformaci, zejména finance z Fondu pro spravedlivou transformaci, které mají podpořit nejvíce dotčené regiony a odvětví.
Pozice České republiky je nejednoznačná, spíše problematická. Při diskuzi o pokoronavirové obnově evropské ekonomiky uváděl český premiér i ministr průmyslu, že místo na Zelenou dohodu by se evropské finance měly soustředit na záchranu tradičního průmyslu. Premiér nicméně zároveň podpořil prohlášení lídrů členských států EU, které důležitost Zelené dohody zdůrazňuje.
- Ke konkrétním emisním cílům ČR již dopředu avizovala, že navýšení redukčního cíle EU do roku 2030 na 50 % oproti roku 1990 nepodporuje – připouští však možnou flexibilitu na 45 %. Podpořit by to měly i prostředky z Fondu pro spravedlivou transformaci, jichž by měla být ČR čtvrtým největším příjemcem. Finance budou určeny pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj, přeměnu jejich energetiky a podporu nových pracovních míst. Jaderná energie však nebude podporovaná, jak Česko doufalo. Jako priority Česká republika vnímá udržitelné hospodaření a posílení biodiverzity.
Evropa připravená na digitální věk
EU se připravuje na digitální ekonomiku a na využívání potenciálu digitálních dat, stejně jako na vývoj a zavádění umělé inteligence. Mimo jiné plánuje vytvořit jednotný trh s digitálními službami.
Česká republika má na tomto tématu dlouhodobý zájem a ambice stát se lídrem na poli umělé inteligence. Plánuje např. dál podporovat výzkum a vývoj v této oblasti, vybudovat evropské centrum excelence pro umělou inteligenci, testovací centrum a centrum pro digitální inovace. Do svého předsednictví v roce 2022 se chce stát modelovou zemí v oblasti automatizace.
Hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí
Na obnovu ekonomiky po koronavirové krizi a utlumení hospodářské recese se nyní bude zaměřovat většina snah Komise. Kromě již představených záchranných balíčků a vyjednávaného Víceletého finančního rámce (viz níže) bude mezi hlavní návrhy patřit zajištění spravedlivé minimální mzdy a evropského systému podpory v nezaměstnanosti. Komise také připravuje posílení záruk pro mladé lidi na podporu jejich vzdělávání a pracovních příležitostí.
Dlouhodobá česká pozice k návrhu spravedlivé minimální mzdy je spíše obezřetná, a to i přesto, že prozatím se o jeho konkrétní podobě jedná. Požadavkem Komise je, aby každá země při stanovení konkrétní výše minimální mzdy respektovala určité standardy – předběžně se hovoří o stanovení výše na 60 % mediánu mzdy v dané zemi. Za těchto podmínek by v ČR minimální mzda vzrostla. Premiér Babiš je ale k jakékoliv regulaci v této oblasti skeptický a tlak na růst minimální mzdy v ČR odmítá, opatrný přístup prosazuje i tripartita. Naopak ministerstvo práce a sociálních věcí návrh podporuje.
Silnější Evropa ve světě
Komise si vytkla za cíl být více „geopolitickou“ a aktivněji ovlivňovat dění ve světě – nebýt jen dlouho kritizovaný „payer“, ale i „player“. Již pro to vypracovala nové strategie spolupráce k Východnímu partnerství a k zemím Afriky. I díky představení reformy přístupového procesu se podařilo zahájit přístupová jednání se Severní Makedonií a Albánií. Dlouhodobým cílem Unie je stát se světovým lídrem v oblasti lidských práv a demokracie.
Česká republika silně podporovala otevření přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií, dlouhodobě se také zaměřuje na vztahy se státy Východního partnerství. Usiluje také o efektivnější vliv EU na stabilizaci regionu Sahelu, kde se významně angažuje, mimo jiné i při poskytování humanitární a rozvojové pomoci. Je otázkou, jak se ČR postaví k návrhu upustit v některých případech na Radě pro zahraniční věci od jednomyslného rozhodování – český premiér Andrej Babiš je k tomuto návrhu, který by měl zefektivnit rozhodovací proces u důležitých otázek, kritický.
Ochrana zdraví
V oblasti zdraví má Evropská unie pouze omezené pravomoci, což se naplno ukázalo při reakci na pandemickou krizi. Můžeme proto očekávat nové iniciativy k posílení spolupráce, do konce roku 2020 by např. Evropská komise měla předložit novou farmaceutickou strategii pro posílení soběstačnosti EU v produkci léků. Ochrana zdraví nicméně patřila mezi hlavní priority Komise i před začátkem krize – pracuje např. na přípravě plánu na boj s rakovinou.
- Český ministr zdravotnictví zdůrazňuje důležitost jednotného evropského přístupu k řešení pandemické krize, pro Českou republiku jsou témata spojená s ochranou zdraví, preventivními programy apod. dlouhodobě důležitá. Např. úmrtnost na rakovinu je v České republice stále vyšší, než je průměr EU.
Zajištění vnitřní bezpečnosti
Komise se dále zaměřuje na reformu azylové politiky, jako ústřední prvek přislíbila předložit nový pakt o migraci a azylu (a příslušné závazné právní předpisy). Prosadila také posílení kapacit Pohraniční a pobřežní stráže EU (Frontexu) na více než pětinásobek – na 10 000 pracovníků do roku 2027. Pro zvládání migrace také EU zavede rozsáhlou databázi biometrických dat (Common Identity Repository). Chce také podporovat členské státy při zajišťování jejich vnitřní bezpečnosti – od boje proti terorismu a organizované trestné činnosti po posilování kybernetické bezpečnosti či zvyšování odolnosti kritické infrastruktury.
Ačkoliv obranná spolupráce i spolupráce na ochraně schengenského prostoru patří mezi priority české vlády, premiér Babiš k nim zůstává skeptický (podobně jako premiéři ostatních zemí V4) a má výhrady např. k fungování Frontexu. Připravovaná reforma azylové politiky je přitom velmi výbušným tématem, které budou zneužívat protievropské politické síly, dezinformační weby apod. Hrozí další rozpory mezi Evropskou komisí a státy V4.
Kvalita života v Evropě
Při obnově ekonomiky po koronavirové krizi se Komise plánuje zaměřit i na spotřebitele a posílení jejich práv. Vypracuje proto novou spotřebitelskou agendu. Výrazná budou i plánovaná opatření v oblasti rovnosti žen a mužů – na začátku roku 2020 Komise předložila nezávaznou strategii na zlepšení rovnosti žen a mužů, na konci roku by ji měl doplnit návrh závazných pravidel pro transparentnost jejich odměňování.
V oblasti rovnosti žen a mužů patří Česko dlouhodobě mezi nejhorší v Unii (např. platová nerovnost mezi muži a ženami je v ČR druhá nejhorší v EU – ženy u nás průměrně vydělávají o 21 % méně než muži). MPSV se proto snaží prosazovat opatření na zlepšení nastavení rodinné politiky a k usnadnění skloubení kariéry a péče o děti.
Nový impuls pro budoucnost Evropy
O budoucím směřování Unie chtějí její představitelé hovořit přímo s občany jednotlivých států – v roce 2020 proto bude spuštěna celounijní Konference o budoucnosti Evropy, která by se měla zabývat příštími prioritami Unie i jejími institucionálními strukturami. Termín jejího spuštění se kvůli pandemii koronaviru posunul z května na podzim 2020, Konference by tak mohla hrát důležitou roli v diskuzích o možných pokoronavirových reformách Unie a připravenosti na příští krize.
Plánovaná Konference o budoucnosti Evropy bude příležitostí i pro státy jako je ČR, které dlouhodobě volají po reformách Unie, vyjádřit své názory a návrhy k budoucnosti Unie. ČR je nicméně prozatím rezervovaná a varuje před přílišnými očekáváními od výsledků Konference. Česká vláda nepodporuje otevírání smluv o fungování EU a jejich obsahovou revizi, spíše chce uchovat stávající institucionální rovnováhu v EU.
Reakce na pandemii a ekonomickou krizi
Ekonomická opatření ke zmírnění dopadů COVID-19
Od chvíle, kdy se nákaza koronaviru začala šířit kontinentem, pracuje Evropská komise na zmírnění ekonomických dopadů krize a na přijímání potřebných finančních balíčků. Celkově mobilizovala zhruba 3,4 bilionu eur a vytvořila ucelený soubor opatření – umožnila tak státům například flexibilně využít stávající prostředky ze strukturálních fondů, rozvolnila pravidla státní podpory nebo vytvořila program SURE na zmírnění nezaměstnanosti a podporu krátkodobého zaměstnávání, který by měl začít platit od června.
- Komise také vyčlenila stovky milionů eur na výzkum a inovace. K financování výzkumu vakcíny diagnostických prostředků a léčebných postupů se jí také podařilo získat 7,4 miliardy eur v závazcích od dárců z celého světa.
Nyní Komise pracuje na plánu obnovy evropského hospodářství a na zmírnění dopadů ekonomické recese. Předložila proto návrh na obsáhlý fond obnovy, “Next Generation EU”, který by měl být provázaný s příštím Víceletým finančním rámcem (VFR) na období 2021-2027.
Víceletý finanční rámec
Na konci roku 2020 skončí stávající Víceletý finanční rámec, tedy jakýsi rozpočet celé Unie. Již dva roky se lídři jednotlivých států snaží dohodnout na podobě příštího VFR, do komplikovaných jednání nyní zasáhla koronavirová krize a nastupující hospodářská recese. Na konci května proto předsedkyně Komise představila nový návrh jeho podoby, který obsahuje několik nástrojů – jak diskutované granty nejzasaženějším zemím, tak půjčky. Zahrnuje také více prostředků na fond soudržnosti, než se původně předpokládalo. Dohodu mezi členskými státy bude muset najít podzimní německé předsednictví v Radě EU, výsledek bude ještě muset schválit Evropský parlament.
Při vyjednávání příštího VFR bylo klíčovou prioritou České republiky, aby nebyly omezeny prostředky na kohezní fondy a aby je mohla čerpat co možná nejflexibilněji. K podpoře svých požadavků spolupracovala i s dalšími státy jižní a východní Evropy, tzv. Skupinou přátel koheze, jejichž listopadový summit se dokonce konal v Praze. V tomto ohledu může být ČR s návrhem příštího VFR spokojena – díky pandemii zůstane zachována poměrná část rozpočtu na kohezní politiku.
Pro projekt České zájmy v EU zpracovala spolupracovnice projektu Vendula Karásková (AMO).