Invaze, inflace a ceny energií vykolejí evropskou klimatickou politiku. Jak bude vypadat „nová a lepší“ Zelená dohoda? Bude černá jako uhlí? Na to se vám bude snažit odpovědět ve svém komentáři Nikola Hořejš.
Číst dál„Pomoc ze strany Evropské unie ukrajinským uprchlíkům je bezprecedentní,“ vysvětluje v rozhovoru pro živé vysílání TN LIVE analytička Helena Truchla. Popisuje také, jak ruská agrese proti Ukrajině zvýšila například v Německu podporu pro obnovitelné zdroje energie jako náhradu za ruský plyn.
Video rozhovoru dostupné zde.
Číst dálDíky rychlé unijní reakci nemusejí Česko, Slovensko, Polsko ani další země spoléhat na zdlouhavý a nákladný proces azylové ochrany pro každého jednotlivého Ukrajince.
Celý text dostupný zde.
Číst dálPřítomnost statisíců válečných běženců, kteří denně přicházejí do unie, překreslí naše dosavadní debaty o přistěhovalectví. Zatím ale není jasné jak. Ukrajinci mají totiž oproti uprchlíkům a migrantům z Asie a Afriky výhodu v tom, že mohou v EU dočasně pobývat bez vízového povolení. Od začátku ruské invaze uteklo z Ukrajiny přes dva a půl milionu lidí do Polska, Maďarska, Moldavska (které není členem Evropské unie), Rumunska a na Slovensko, někteří zůstávají v dané hraniční zemi, další pokračují dál na západ a na jih v EU. Ani v krizových letech 2015–16 nebyl proud běženců tak silný jako v posledních dnech.
Celý text je dostupný zde.
Číst dál„Změnilo se toho hodně. Uprchlická vlna z Ukrajiny je zcela jiná od té, kterou jsme zažívali v roce 2015 a 2016,“ řekl v úterním Rozstřelu Vít Novotný, expert na migraci a analytik v Martensově centru v Bruselu. Z válkou zasažené Ukrajiny prchají na Západ převážně ženy s dětmi. Do České republiky zatím dorazilo odhadem kolem 200 tisíc lidí a 90 tisíc z nich se již stihlo zaregistrovat na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálAktualizováno 15. března 2022
Připravilo konsorcium České zájmy v EU
Číst dálV prvních okamžicích války na Ukrajině se řada expertů a politiků nedívala s příliš velkými očekáváními na to, jak se zachová Evropská unie. Většinou se předpokládalo, že reakce EU bude tradičně – zejména vlivem špatné reputace její společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) – nemastně neslaná. Že skončí někde u vyjádření velkého znepokojení a slabých sankcí. To se ale rychle změnilo.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálK plynovodu Nord Stream 2 Evropská unie i její členové přistupovali jako k soukromé aktivitě a individuálnímu zájmu Německa. To už se nesmí opakovat.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálUplynulé dny přinesly prozatím nejvyhrocenější eskalaci konfliktu ze strany Ruské federace proti Ukrajině a západnímu společenství. Moskva, která odmítá stáhnout vojáky z ukrajinských hranic a která uznala separatistické republiky na východě Ukrajiny, bude čelit sankcím západních zemí. Kreml má ale několik cest, kterými se může vydat.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálEvropská komise vydá finální podobu tzv. taxonomie, která určí, zda jsou jádro a zemní plyn považované v EU pro investiční účely za „čisté zdroje energie“. Nejde o nařízení, co lze a nelze stavět, jak si mylně vykládají někteří komentátoři, ale o jakýsi “návod” pro investory, jaké zdroje energie jsou “dostatečně zelené” a kam tedy bude výhodné investovat. Pro Českou republiku je přitom zásadní, že se podařilo zahrnout jadernou energii, i když například Německo nebo Rakousko byly proti.
Investor Jiří Hlavenka a bývalý ředitel ČEZ Jaroslav Míl okomentovali návrh pro projekt České zájmy v EU. Přidání jádra a plynu považují za úspěch, ale Jaroslav Míl upozorňuje na příliš přísné podmínky a pasivitu ČR v řešení cen energie.
Číst dál