Lukáš Jirousek byl v roce 2019 vyslán českou vládou do Lucemburku, aby zde zaujal expertní pozici na Generálním ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin. Po propuknutí pandemie na jaře tohoto roku se stal členem krizového štábu Evropské komise. Pracoval v týmu pro veřejné zakázky, který od jara tohoto roku organizoval nákup léků a ochranných pomůcek pro boj s COVID-19 pro celou Evropskou unii.
Číst dálJakými nástroji disponuje Evropská unie a co všechno může ještě Česká republika v boji proti pandemii využít? Analytička Vendula Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky dala dohromady seznam možností.
Na otázky Českých zájmů v EU odpovídal Petr Janoušek, tiskový mluvčí Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii.
Můžete vysvětlit, kolik českých pacientů získá “evropskou cestou” Remdesivir? Kdo ho platí? ČR nebo EU?
Počet pacientů se každodenně mění. Zdarma – tedy Remdesiviru hrazeného z evropských peněz ESI (Emergency Support Instrument – Nástroj pro mimořádnou podporu) – získala ČR celkem 5300 dávek (jeden pacient 6 nebo 5 dávek). Od předminulého týdne je však podáván přípravek Veklury (obchodní název pro Remdesivir) zakoupený prostřednictvím mechanismu společných nákupů EU. To znamená, že Evropská komise dojednala velký balík dávek pro zhruba 500.000 pacientů v celé Evropské unii. Konkrétní zásilky si platí jednotlivé členské země, včetně Česka.
Číst dálNa poli Evropské unie nyní probíhá diskuze, která zásadně ovlivní směřování členských států, ale i ostatních států světa, minimálně na příštích deset let. Řeč je o diskuzi ohledně nastavení nového cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, který má EU odeslat do konce roku OSN v rámci svých závazků z Pařížské dohody.
Letošní rok nás mimo jiné naučil, že žádná fantazie není dost bláznivá na to, aby se nemohla stát realitou. A tak si dovolíme sdílet jednu: Píše se rok 2021, květen, český ministr zemědělství Miroslav Toman se už měsíc střídá s aktivisty v kleci před Evropským parlamentem s cílem upozornit na příšerné životní podmínky, ve kterých se nachází asi polovina evropských nosnic. Přitažené za vlasy? Tak si to rozebereme prostřednictvím komentáře analytičky Ivy Fialové.
Číst dálDnes večer se odehraje další dějství evropské snahy o uhlíkově neutrální kontinent do roku 2050. Lídři evropských států, včetně premiéra Andreje Babiše, se sejdou k diskusi nad novým emisním cílem do roku 2030. Podle médií Andrej Babiš radikálně otočil a místo zásadního odporu vidí v kroku příležitost. Tento obrat lze připsat sílícím hlasům z řad samotných podnikatelů. Potvrzuje to i naše blesková anketa mezi předními ekonomy a byznysmeny.
V anketě odpovídali například Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity, Jiří Hlavenka, investor, Kamil Blažek, předseda Sdružení pro zahraniční investice – AFI, nebo Jan Palaščák, zakladatel energetické firmy Amper.
Číst dálExperti na bezpečnost a migraci se shodují, že Česká republika dostala v novém návrhu příležitost realizovat požadavky, které dlouhodobě vznáší. Ten nejdůležitější z nich – konec kvót na přerozdělování žadatelů o azyl – pakt zohlednil. Návrh navíc dává státům možnost podílet se na lepším hlídání hranic a navracení neúspěšných žadatelů o azyl zpět do vlasti. ČR by podle oslovených expertů mohla svoji pomoc směřovat na prevenci migrace.
Číst dálV Evropě se roztáčí další kolo vyjednávání o tom, jak řešit mezinárodní migraci. Řecko a Itálie nechápou, proč by měly řešit nejzranitelnější evropské hranice samy. Ostatní jim říkají: Pomohli bychom, ale zrovna se nám nechce. Kompromis se nebude líbit určitě nikomu z nich – Evropa se totiž odvrací od povinných „kvót“ a hledá jiné způsoby, jak pomoci.
Číst dálEvropská komise včera představila nový návrh na řešení migrační a azylové politiky, jehož potřebnost naposledy výrazněji připomněl požár v uprchlickém táboře Moira na řeckém ostrově Lesbos. Zatímco Řecko a Itálie žádají Evropu o pomoc s náporem žadatelů o azyl, o které se nejsou schopny postarat, Rakousko a Polsko zase volají po lepší ochraně vnějších hranic Evropské unie prostřednictvím evropské agentury Frontex. Jaký návrh je tedy na stole? Sype sůl do starých ran? Anebo se Evropa poučila? Co to znamená pro Českou republiku?
Číst dálEvropská komise ve středu 16. září představila nový klimatický cíl – snížit evropské emise do roku 2030 o minimálně 55 % v porovnání s rokem 1990. Původní cíl pro tento rok byl 40 %. Většina členských států už vyšší cíl podpořila, zatímco Česko je podle očekávání zdrženlivé. Nemá k tomu ovšem důvod.
Číst dál