Co je to taxonomie a proč se zavádí?
K ochraně klimatu a k omezování současných emisí bude potřeba mnoho investic do průmyslu, energetiky a vlastně do všech oblastí lidské činnosti. I když část těchto peněz do přeměny současné energetiky půjde z rozpočtu Evropské unie, většinu budou muset investovat soukromé společnosti. Investoři si přitom začínají čím dál víc vybírat, jestli jejich peníze jdou do udržitelných projektů. A když jim takové produkty banky nabízejí, chtějí mít jistotu, že se řídí důkazy a vědeckými poznatky a dlouhodobou strategií EU. Právě to vyvolalo poptávku po jasné klasifikaci energetických zdrojů. Evropská komise pro ně proto napsala “návod”, jaké zdroje jsou “dostatečně zelené” a kam tedy bude výhodné investovat.
Tzv. “taxonomie udržitelných činností” by tedy měla jasně říci, jaká ekonomická činnost bude považována za udržitelnou. Taxonomie není právně závazná. Soukromé subjekty i členské státy EU mohou dále financovat projekty, které její podmínky nesplní. Je však pravděpodobné, že především velcí soukromí investoři budou chtít financovat pouze projekty splňující doporučení v taxonomii. Jiné záměry budou považovat za ekonomicky neperspektivní a rizikové.
Kde je tedy největší problém?
Protože pravidla pro zelené investování se vydávají pro celou Evropskou unii, musely se všechny její státy domluvit s Evropskou komisí, co všechno mezi zdroje “zelené energie” zahrne. Zatímco u některých zdrojů, jako je uhlí nebo větrné elektrárny, je zařazení jasné, státy se nemohou dohodnout, jestli je “dostatečně zelená” i jaderná energie a plyn.
Proti sobě stálo několik skupin – příznivci jádra a jeho odpůrci, stejně jako země využívající plyn a státy, které od něj upouštějí a poukazují na to, že jsou s jeho spalováním spojené velké emise skleníkových plynů. Česko patřilo mezi země, které požadovaly zahrnutí jaderné energie (jako například Francie) a zároveň i zařazení energie vyráběné ze zemního plynu (jako do velké míry Německo).
Evropská komise proto vydala na samém sklonku roku 2021 kompromisní návrh, ve kterém sice zahrnuje mezi “čisté zdroje” jak jádro, tak plyn – dává k nim ale podmínky. Například pro používání jaderných elektráren by země musely vybudovat hlubinné úložiště jaderného odpadu, plynové elektrárny by zase nesměly překročit určité hodnoty emisí.
Jak je to s jádrem, které prosazuje Česko?
Česku se podařilo spojit se s Francií a dalšími státy a prosadit zařazení jaderné energie do taxonomie. To můžeme považovat za náš úspěch, protože další silné státy, jako například Německo, vystupovaly silně proti.
Jaderná energie hraje v naší energetice významnou roli a například vybudování jaderného reaktoru je spojeno s vysokými investičními náklady v horizontu několika desetiletí. Pokud ale bude ČR chtít dál získávat půjčky od finančních institucí na další rozvoj jaderné energie a plynu, měla by splnit poměrně přísné podmínky a lhůty u obou těchto technologií vyplývající z taxonomie. Projekty překračující tyto podmínky bude moci financovat z národního rozpočtu nebo si na ně půjčí za vyšší úrok.
Pořád se ale jedná o velké politické vítězství nad státy, které požadovaly naprosté vyškrtnutí jaderné energie – jako je Německo nebo Rakousko. Česko o tom začalo s Evropskou komisí vyjednávat už v roce 2019.
Kdy to začne platit?
Klasifikační systém EU taxonomie oficiálně vstoupil v platnost již v červenci 2020. První návrh k tomu, zda a jakým způsobem do něj bude zahrnuto i jádro a plyn, Evropská komise zveřejnila 31. 12. 2021. Do 21. 12. 2021 jí pak jednotlivé státy mohly posílat připomínky, které mohla promítnout do finání verze zveřejněné 2. 2. 2022. Až bude návrh přeložený do všech unijních jazyků, budou mít členské státy EU a Evropský parlament 4 měsíce na svoje vyjádření (případně mohou požádat ještě o dva měsíce prodloužení).
Zvláštností tohoto postupu (Komise návrh vydala jako tzv. delegovaný akt) je, že ho státy ani Parlament nemusí potvrzovat nebo o něm dál vyjednávat. Pokud ho vyloženě neodmítnou, začne platit.
K tomuto odmítnutí by bylo potřeba alespoň 20 států EU (dohromady s nejméně 65 % obyvateli EU) nebo nadpoloviční většina (tedy aspoň 353) europoslanců. To se prozatím zdá nepravděpodobné – i když v Evropském parlamentu se proti taxonomii zvedají hlasy (zejména z politických frakcí sociálních demokratů, zelených a krajní levice).
Pokud se nenajde dost hlasů k odmítnutí návrhu, začne automaticky platit od 1. ledna 2023.