Co je to předsednictví v Radě EU?
- Předsednictví v Radě EU znamená, že se členský stát Evropské unie, například Česká republika, stane na půl roku státem předsedajícím. Naši zemi tento úkol čeká (již podruhé v historii) od 1. července 2022.
Rada EU je jedním z hlavních orgánů Unie a zastupuje zájmy členských států, které v ní reprezentují ministři jednotlivých členských zemí odpovědní za určitou oblast (např. všichni evropští ministři zdravotnictví, zemědělství, školství, financí atd.). Rada EU vyjednává o evropské legislativě s Evropským parlamentem. V jejím čele nestojí jeden stálý předseda, ale země EU se v předsednictví střídají podle předem známého kalendáře. Pro každou zemi se tak jedná o zcela výjimečnou příležitost, kdy se zhruba jednou za 14 let stane na půl roku centrem evropského a mezinárodního dění – na předsednický stát je upřena nejen evropská, ale i světová pozornost.
Role předsednického státu je nejen velmi prestižní záležitostí, ale je také zcela zásadní pro fungování EU. Zástupci předsednického státu svolávají a vedou všechna jednání Rady EU – jak na úrovni ministrů (s výjimkou Rady pro zahraniční věci, která má od přijetí Lisabonské smlouvy stálého předsedu), tak Výboru stálých zástupců (COREPER) i dalších pracovních skupin.
V neposlední straně předsednický stát reprezentuje Radu EU, a tedy i zájmy členských států, při vyjednávání s ostatními evropskými institucemi a partnery na mezinárodní úrovni. S Evropským parlamentem a Komisí vyjednávají zástupci předsednictví v tzv. trialozích o konkrétním znění legislativních návrhů.
Minimálním úkolem každého státu je tedy zvládnout zajistit fungování Rady EU z organizačního hlediska – svolávat a zorganizovat stovky až tisíce nezbytných jednání na různých úrovních, zajistit jejich správný průběh podle jednacího řádu, zaručit kontinuitu vyjednávání o evropské legislativě a pokrok v práci na ní a zejména nalézat kompromis a spolupráci mezi členskými státy. Při tom musí vystupovat nestranně. Tento náročný proces vyžaduje dlouhodobou přípravu úředníků i politiků.
Předsedající státy přitom postupují podle svých priorit a hlavních cílů, které na začátku svého předsednického období předkládají Radě EU a Evropskému parlamentu. Na nich také spolupracují s dalšími dvěma zeměmi, které přicházejí na řadu před a po něm v daném 18měsíčním období. Tento systém stanovování dlouhodobých cílů tří spolupracujících států zavedla Lisabonská smlouva. Pro Českou republiku tvoří toto „trio“ Francie a Švédsko.
Co předsednictví členskému státu přináší?
- Předsednický stát stojí půl roku v čele jednoho z hlavních orgánů EU a ovlivňuje tak zákony pro všech 27 unijních zemí. Předsednický stát vystupuje sice nestranně, nicméně určuje agendu jednotlivých setkání – může tedy některé návrhy aktivně zviditelňovat, „popostrkovat“ kupředu a jiné naopak pozdržet.
Předsednictví se považuje za účinný nástroj, jak prosadit národní zájem, ovlivnit chod Evropské unie, ale i zvýšit prestiž své vlastní země. V předsednickém státě se koná celá řada formálních i neformálních zasedání, na nichž se scházejí vrcholní evropští i světoví politici. Neoddělitelnou součástí je přítomnost zahraničních novinářů a médií, které o výsledcích jednání referují nejen evropskému, ale i světovému publiku.
Při prvním českém předsednictví v r. 2009 se tak na českém území konala velká část nejdůležitějších akcí EU – a to jak v Praze, tak v regionech, např. v Mariánských Lázních (kam přijeli evropští ministři pro regionální rozvoj), Litoměřicích (zde zasedali ministři dopravy) nebo Hluboké n. Vltavou (tam se zase sjeli ministři zahraničí). Česko hostilo nejen vrcholná jednání na evropské úrovni, ale i na té světové, kdy do Prahy přijel na první setkání s evropskými lídry tehdejší prezident USA Barack Obama. Praha a Česká republika se také zapsala do nastavení vztahů EU se zeměmi v jejím sousedství, když byl na summitu v Praze zahájen projekt Východního partnerství.
Organizace předsednictví je nicméně jedinečná příležitost nejen pro mezinárodní vztahy dané země, ale i pro její domácí politiky a státní správu, která má příležitost se něco nového naučit – nejde přitom jen o oblast evropské politiky, ale třeba i o jazyky a získávání jedinečných zkušeností a kontaktů. Ukazuje se, že tyto zkušenosti u řady zemí vedly např. k zefektivnění koordinačních systémů evropské agendy na národní úrovni, ke zkvalitnění a zprofesionalizování státní správy a především získání kvalifikovaných expertů se znalostí prostředí EU, kteří se mohou stát dalším přínosem pro zemi v prosazování svých priorit a zájmů v Unii i po skončení samotného předsednictví. Úspěšnou cestu ukazuje třeba příklad malé země, jako je Lotyšsko. Jejich bývalý premiér Valdis Dombrovskis nyní působí jako výkonný místopředseda Evropské komise a má na starosti ekonomiku a obchod, nesmírně důležité portfolio pro Evropu. Řadu dalších velmi vlivných pozic v evropských institucích Lotyši získali mimo jiné i proto, že výborně zvládli předsednictví v roce 2015, čímž ukázali své schopnosti a kompetence ve složitých unijních vyjednáváních.
V neposlední řadě přináší předsednictví příležitost k propagaci České republiky v zahraničí, budování obrazu Česka jako úspěšné země na mezinárodní scéně, ale i příležitost k dialogu se svými vlastními občany o Evropské unii, jejích tématech a roli země v ní.
Lze přínosy vyčíslit?
- První české předsednictví v roce 2009 přineslo jenom do Kongresového centra v Praze 80 jednodenních až třídenních zasedání, dalších více než 70 se konalo mimo Prahu. Od ledna do června se tedy akcí v ČR zúčastnilo 30 000 zahraničních delegátů, kteří byli v místě konání ubytovaní a strávili zde nějaký čas. Pod záštitou českého předsednictví se konalo také zhruba 500 kulturních akcí po celém světě. To vše přinášelo vedle propagace země konkrétní příležitosti pro české podnikatele, české firmy a tvorbu nových pracovních míst.
Konkrétní finanční přínosy předsednictví spočítali v Rakousku. Podle rakouského „Institute for Advanced Studies“ předsednictví alpské země v Radě EU přispělo 136,9 milionů eur do rakouského HDP. Podle mluvčího rakouské vlády tak předsednictví mělo „přímý vliv na vytvoření pracovních míst“ a „významně přispělo k prosperitě země“. Náklady na rakouské předsednictví dosáhly okolo 120 milionů eur. Část byla hrazena sponzorskými dary ze soukromých zdrojů, neboť i firmy v předsednictví viděly přínosy pro svoji vlastní propagaci (např. firmy Porsche, Audi, VW poskytly automobily v hodnotě několika milionů EUR).
Česká vláda schválila rozpočet na české předsednictví již před více než rokem a půl. Podle tohoto usnesení by mělo stát zhruba 1,24 miliardy korun, což je výrazně méně než kolik do této přestižní akce investovaly v posledních letech jiné členské státy (a výrazně méně než kolik bylo určeno na první české předsednictví). Odborníci hovořili o tom, že v sázce je pověst Česka ve světě a prosazování jeho zájmů. Předsednictví má kvůli nízkému rozpočtu zajišťovat méně lidí než tomu bylo v případě ostatních zemí, včetně malé Malty.
Co znamená úspěšně předsednictví?
- Základním měřítkem úspěchu je zvládnutí organizační role, tedy úspěšné a bezproblémové zajištění všech schůzek a jednání unijních lídrů. Dále se předsednická země musí snažit o dosažení kompromisu v komplikovaných věcech, o kterých členské státy vedou spory.
Vedle toho předsedající členský stát zastupuje Radu EU na jednáních s jinými institucemi – Evropským parlamentem a Evropskou komisí. V takovém momentě se často musí projevit jako tvrdý vyjednavač. Množství dosažených dohod o evropské legislativě a vyjednaných zájmů Rady EU v ní lze vidět jako výkaz předsednických úspěchů.
Každé předsednictví se také setkává s nečekanými událostmi, při kterých může zazářit. Probíhajícímu portugalskému předsednictví se napříkla podařilo dosáhnout dohody na společných nákupech a distribuci vakcín, což byl klíčový krok ke zvládnutí epidemie COVID-19. Nizozemské předsednictví v roce 2016 se zase výrazně podílelo na uzavření dohody mezi EU a Tureckem ohledně zmírnění migračního tlaku na Řecko. Vzhledem ke změnám s Lisabonskou smlouvou přišel předsedající stát o pravomoci v zahraniční politice EU. Nemohou se tak opakovat spektakulární momenty z roku 2009, kdy český premiér pendloval mezi Kyjevem a Moskvou, aby uvolnil zastavené kohoutky plynu a nenechal tak půlku Evropy zmrznout. Přesto se každé předsednictví může určitým nepředvídatelným úspěchem předvést. Výzvy, o kterých budou psát evropská i světová média, na něj určitě čekat budou.
Může mít předsednictví vliv na vnímání EU v ČR?
- Ano, může. České předsednictví bylo v minulosti obdobím, kdy se občané více zajímali o evropské dění, instituce EU a evropskou politiku, což mimo jiné přispělo k tomu, že propad spokojenosti s naším členstvím v Unii nebyl při krizi eurozóny tak strmý.
Předsednictví je také příležitost uvědomit si aktivní roli země v EU, a co na unijní úrovni skutečně čeští politici prosazují. Česká veřejnost se obecně domnívá, že v EU se rozhoduje “o nás bez nás”. Čeští občané nemají důvěru v to, že zástupci země v institucích mohou ovlivnit rozhodnutí na evropské úrovni. 61 % Čechů a Češek se domnívá, že premiér a ministři nemají možnost do klíčových věcí mluvit. U odpůrců EU toto číslo roste na 79 %. Dvě třetiny veřejnosti také neví, že premiér a ministři zemi na jednání špiček EU zastupují.
Podle dat z dubna 2021 jen 19 % veřejnosti ví o tom, že příští rok české předsednictví proběhne. Je to asi o polovinu menší informovanost než před předsednictvím minulým. Na vině je samozřejmě to, že se veškerá pozornost soustředila na bezprecedentní celosvětovou pandemii. Předsednictví přitom považuje za důležitou příležitost větší část veřejnosti. Menšina jej naopak považuje za mrhání peněz.
Jakou agendu bude mít ČR na starosti?
- Část agendy, kterou se ČR bude zabývat, lze dobře předvídat. Evropský legislativní proces je jasně nastavený a řada témat, které na Česko připadnou, jsou známé již od začátku funkčního období současné Evropské komise.
Evropská komise si vytkla za cíl mj. zelenou a digitální transformaci, nebo revizi evropského azylového a migračního systému. Právě v těchto záležitostech lze během předsednictví čekat ta nejnáročnější jednání.
Česko musí být nestranné, ale každý šikovný předsedající stát ze svého mandátu něco vytěží. Může například doplnit na jednání některé body, posunout ty zastrčené do popředí, nebo – pokud si dohodu vlastně příliš nepřeje – jednání nenápadně sabotovat. Pozice vyjednavače tedy neznamená, že vliv nemáte, ale že jej musíte uplatňovat jinak a možná ho v některých věcech můžete uplatnit o trochu více než obvykle. Při výběru témat k projednávání na důležitých evropských fórech to platí určitě.
Budeme mít příležitost prezentovat naši zemi, jako tradice, kulturu, business, vědu?
- Během předsednictví proběhne v České republice řada schůzek a jednání, o kterých budou referovat evropská i světová média – jen při minulém předsednictví z České republiky reportovalo více než dva tisíce zahraničních novinářů.
Při této příležitosti přijede do země také mnoho důležitých evropských politiků, úředníků i byznysmenů. Nápaditý program může pomoci tomu, že si české předsednictví i Českou republiku, její krásná místa, tradice, kulturu, ale i příklady úspěšných domácích firem nebo vědeckých úspěchů hosté zapamatují. Navíc se naskytne i řada možností představit naši zemi v Evropě i ve světě. Při prvním předsednictví Česká republika zaujala Entropou, i při nadcházejícím předsednictví chystá České centrum v Bruselu festival, koncert či výstavy – tak aby českou stopu nebylo možné v Bruselu minout. Pod záštitou českého předsednictví se navíc mohou konat akce po celém světě, podobně, jako tomu bylo naposledy. Zde je na každém státě, jak svoji příležitost využije.