Sto tisíc dávek vakcín proti covid-19 dostane Česká republika od ostatních států Evropské unie, které se domluvily, že nejzasaženějším státům (mezi něž ČR patří) přenechají něco ze svých vlastních zásob. Problém by mohl nastat s kapacitou a efektivitou českého systému očkování – již delší dobu zaznívá kritika, že ČR není schopna rychle vyočkovat ani své vlastní dávky, které dosud obdržela prostřednictvím společných evropských nákupů – a tyto tak leží “na skladě”. Z našeho průzkumu se ukazuje, že v EU jsou země, které zvolily strategii “vyočkuj, co můžeš”, tak i ty, které mají větší nevyužité zásoby vakcín.
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zveřejňuje každý týden data o situaci s očkováním v jednotlivých státech EU (poslední report k k dispozici datu 28.2.). Rovněž server Politico pravidelně sleduje vývoj očkování v jednotlivých členských státech. Vzali jsme proto tyto dva zdroje (poslední dostupná data v případě ECDC) a vytvořili jednoduchou tabulku, ze které je vidět, jaké procento vakcín zemím EU zůstává a na jak dlouho jim tento zůstatek vystačil v případě, že by nedostaly žádné další vakcíny a očkovaly by stejnou rychlostí (data k 28.2. 2021) – druhý údaj tedy reflektuje rychlost očkování v daném státě. Do tabulky byly zařazeny pouze země, které lze srovnávat na základě stejných ukazatelů.
Uvedené srovnání je možné i proto, že se všechny členské země pohybují ve stejném rámci evropských nákupů vakcín, který má jednotná pravidla – země mají k dispozici množství vakcín dle počtu obyvatel. Díky tomuto systému nemohou velké země EU přebrat registrované vakcíny zemím malým a ne tak bohatým. Kolik vakcín zemím zůstává a jak rychle je zvládnou vyočkovat pak záleží na organizaci očkování v daném členském státě. Základním stavebním kamenem národního přístupu je národní očkovací strategie, kde je možné nalézt, s jakými vakcínami, v jakých počtech a kdy přibližně země počítají, včetně cílů v oblasti očkování atd. Pravidelné statistiky ohledně počtu dodaných vakcín a jejich spotřeby zveřejňuje české ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách.
Nejzajímavější zjištění:
- Nejméně zásob si nechávají Dánové, ti jsou současně od začátku očkování v EU nejúspěšnější. Ukazuje se, že jejich systém je velmi efektivní. O dánském systému očkování jsme psali zde.
- ČR patří k zemím, kterým “na skladech” zůstává vakcín spíše více (čtvrtina až třetina dodaných), nicméně nijak významně nevybočujeme oproti většině ostatních zemí EU.
- Řecko, Polsko a Portugalsko patří rovněž ke státům, jejichž národní očkovací systém se jeví být velmi efektivní. O tom, že Polsko směřuje mezi očkovací premianty, jsme psali zde.
- Německo a Francie, které ČR posílají své vakcíny, mají ve skladech větší procento dodaných dávek než ČR.
- Potvrzuje se, že očkovací akce se zatím nedaří příliš rozběhnout v Nizozemsku. Země patří mezi ty s největším podílem nevyočkovaných vakcín a trvá jim nejdéle tento zbytek vyočkovat.
Tabulka: Země EU podle procenta nevyočkovaných registrovaných vakcín
| Země EU | Procento dodaných dávek, které nebyly v zemi vyočkované (k 28.2.) | Za kolik dní zvládne stát své zbývající dávky spotřebovat při rychlosti k 28.2. | Procento dospělé populace, které dostalo alespoň první dávku vakcíny (k 28.2.) |
| Dánsko | 4,0 | 1,5 | 9,1 |
| Řecko | 12,2 | 4,1 | 6,5 |
| Polsko | 13,0 | 5,6 | 7 |
| Portugalsko | 13,4 | 5,0 | 7 |
| Španělsko | 15,3 | 6,5 | 6,8 |
| Belgie | 17,8 | 11,5 | 5,5 |
| Rakousko | 19,7 | 7,7 | 5,8 |
| Slovensko | 21,7 | 12,0 | 7,1 |
| Chorvatsko | 22,0 | 9,0 | 4,8 |
| Švédsko | 25,4 | 18,9 | 6,5 |
| Irsko | 26,1 | 10,9 | 6,5 |
| Finsko | 26,7 | 13,3 | 8,4 |
| Lotyšsko | 26,7 | 9,9 | 2,9 |
| Slovinsko | 27,1 | 16,2 | 7 |
| Česko | 27,3 | 16,7 | 4,8 |
| Rumunsko | 28,5 | 27,6 | 5,8 |
| Německo | 29,4 | 16,5 | 5,9 |
| Francie | 31,6 | 17,9 | 5,6 |
| Itálie | 31,9 | 17,2 | 5,5 |
| Nizozemsko | 37,9 | 35,0 | 7,1 |
| Bulharsko | 39,0 | 10,1 | 3 |
| Lucembursko | 39,1 | 26,0 | 5,3 |
Údaje k datu: 28.2. 2021
Vybrány pouze země, které lze srovnávat podle stejných ukazatelů.
“S obdrženými zásobami vakcín nakládají jednotlivé státy EU různě dle své vlastní národní strategie. Ukazuje se, že státy jako Dánsko, které patří k “očkovacím šampionům” a mají proočkované největší procento obyvatel, neváhají vyočkovat téměř všechny vakcíny, které obdrží. Jejich systém se zdá být velmi efektivní. Pomaleji očkující státy jako Bulharsko nebo Nizozemsko si naopak nechávají velké části dodávek ve skladech. V situaci ČR by spíše dávalo smysl držet si zásoby menší a napodobit strategii Polska či Dánska,” upozornila analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), Vendula Karásková.
Česká republika v tomto porovnání patří zhruba mezi evropský průměr, ve skladech měla ke 28. 2. více než čtvrtinu vakcín, které od výrobců obdržela. V Dánsku přitom 28.2. zůstávala nepoužitá pouze 4 % vakcín.
Mezi sedmi zeměmi EU s podobným počtem obyvatel, jako má ČR, zůstalo podobné procento nevyužitých vakcín také Švédsku (25,4 %). Nejméně dávek mezi zeměmi s podobným počtem obyvatel zůstává Portugalsku (13, 4 %).
Pokud bychom se na ukazatele podívali z hlediska našich sousedů, jeví se jako velmi úspěšné Polsko (13,0 %), které nejenže se postupně propracovává mezi očkovací šampiony v EU, ale také mu zůstává ve skladu asi o polovinu méně procent dávek než ČR.
Země EU, které nám posílají část svých vakcín na pomoc, patří mezi ty, které zatím nevyužily téměř třetinu zásob, které mají k dispozici (Francie 31,6 %, Německo 29,4 %).
„Evropa si stanovila cíl na konci léta 70 % proočkované populace. K tomu však bude potřeba očkování rapidně zrychlit a patrně se podívat i na to, proč tolika zemím zůstává čtvrtina až třetina vakcín takříkajíc “na skladech” – zejména v kontextu zaznívající kritiky, proč EU jako celek neočkuje rychleji. Jádro problému bude částečně zde na úrovni národních států. Rovněž české koketování s neschválenými vakcínami nedává z hlediska efektivity domácí očkovací akce v současné době příliš smysl,” dodává Iva Fialová, analytička projektu České zájmy v EU.