5+1 otázek a odpovědí ohledně aktuální situace, ve kterých je dobré mít jasno
Jednání o rozpočtu Evropské unie na následujících sedm let a o fondu obnovy, ze kterého mají členské státy platit ekonomické škody způsobené koronavirovou pandemií, se zasekla. Polsko a Maďarsko nesouhlasí s podmínkou dodržování zásad právního státu. A diskuse probíhá i v dalších členských zemích. Přinášíme data z ústavu STEM o postojích Čechů k tématu čerpání evropských financí a odpovědi na nejdůležitější otázky, které vytvořili experti z Asociace pro mezinárodní otázky a EUROPEUM.
Co si myslí Češi?
Základní data z průzkumu veřejného mínění STEM*:
- 56 % české veřejnosti souhlasilo, že státy, kde je ohrožena nezávislost soudnictví a policie ze strany politiků, by měly dostávat méně peněz z evropského rozpočtu.
- 19 % lidí je o tom dokonce rozhodně přesvědčeno.
- 82 % respondentů souhlasilo, že by Evropská komise měla více stíhat korupci a odklánění evropských peněz.
- 69 % české veřejnosti se domnívá, že rozdělování dotací z evropského rozpočtu (tzn. evropské fondy) je ohroženo korupcí více než podpora z českého rozpočtu. Lidé si ale nejsou jisti, kdo za to může. Zhruba polovina populace v průzkumu si myslí, že totiž o konkrétních příjemcích dotací rozhodují úředníci Evropské komise, což až na výjimky není realita.
“Data z našeho průzkumu ukazují, že Češi nejsou zcela lhostejní k tomu, jakým způsobem je nakládáno s evropskými penězi. Podmínka dodržování základních ukazatelů vlády práva, jako je nezávislé soudnictví nebo policie, je pro nás dosti důležitá. Pro téměř dvacet procent obyvatel dokonce zásadní. Lidé současně nechtějí, aby tyto finance byly zneužívány a v drtivé většině podporují, aby Evropská komise stíhala korupci a odklánění evropských peněz,” říká Nikola Hořejš, analytik ústavu STEM.
“Zajímavé je to, že si většina lidí si není jista, kdo za zneužívání evropských peněz může. Asi polovina populace si myslí, že o příjemcích evropských peněz rozhodují úředníci v Bruselu, přitom si rozhodujeme sami – naši politici a naše ministerstva,” doplňuje Hořejš.
*Zdroj: STEM, Trendy české společnosti, 2019, osobní sběr dat, reprezentativní vzorek 1000 respondentů.
Vláda práva – otázky a odpovědi:
1. Co to je vlastně “právní stát” nebo též “vláda práva”? A co se konkrétně změnilo, že se proti tomu země jako Polsko a Maďarsko tímto způsobem postavily?
První článek české ústavy říká, že Česká republika je demokratický právní stát. Podle této zásady stojí právo nad mocí politiků nebo penězi oligarchů. Nezávislé instituce musí tento princip chránit. Je to zejména úloha soudů, které proto nesmí být politicky ovlivněné nebo zkorumpované. A princip právního státu patří také přirozeně mezi základní hodnoty států Evropské unie.
Polsko a Maďarsko nesouhlasí s možností zastavit proplácení evropských prostředků těm zemím, které pravidla právního státu nedodržují. Nemění se tedy pravidla, ale to, že jejich porušení bude skutečně postihováno. Komise nejdříve situaci konkrétního státu přezkoumá, a pokud zastavení přísunu společných peněz navrhne, musí o této věci členské státy rozhodnout kvalifikovanou většinou, a to ve lhůtě jednoho měsíce.
2. Jak je vlastně požadavek na dodržování zásad právního státu myšlen? Míří se jím spíše do lidsko-právní roviny (např. práva menšin), nebo jde spíše o dohled nad evropskými penězi (např. potírání korupce a neprůhledného financování z evropských peněz)? Nebo obojí?
“EU je založená na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.” To je formulace, na které se shodly členské státy.
Nový nástroj cílí především na ochranu peněz všech daňových poplatníků států Evropské unie, které jsou rozdělovány z evropského rozpočtu, a se kterými zachází především vlády jednotlivých členských států. Má se soustředit zejména na momenty, kdy by nebylo zahájeno vyšetřování korupce, soudy by jednaly účelově, anebo stát konal svévolně nebo protiprávně. V současnosti panují obavy zejména v případě Maďarska, ale třeba i Bulharska – to ale již Evropská komise nějakým způsobem řeší a v konečné instanci o tom může rozhodnout až soud.
Otázka menšin nebo médií není novým nástrojem řešena (dle posledního kompromisního návrhu). Platí ale, že tyto otázky spadají pod společné hodnoty a jejich dodržování je předpokladem členství v EU.
3. Viktor Orbán prohlásil, že s přijetím rozpočtu a fondu obnovy by země byla nucena podporovat migraci. Lze “vládu práva” spojovat s tímto výkladem?
Ne, toto je zcela vymyšlené. Návrh nařízení migraci nezmiňuje ani jednou a s tímto tématem to nelze fakticky nijak spojovat.Uvedené prohlášení lze skutečně vnímat pouze jako politickou proklamaci především pro domácí voliče Viktora Orbána.
Při nepřijetí žadatelů o azyl dle schváleného nařízení šlo o porušení unijního práva, které je základem fungující EU. Když se země na něčem dohodnou, musí to pak i dodržovat. Pokud tak nekonají, zpravidla tyto otázky skončí u Soudního dvora EU. Tento případ ale nesouvisí s návrhem, který je nyní na stole. Je to oddělená záležitost.
4. Může se někdy problém s dodržováním “vlády práva” takříkajíc “vymstít” i České republice?
Ano a ne. Nástroj hovoří o tom, že může být použit například v případě nezabránění střetu zájmů. Na druhou stranu, pokud toho nebudou schopné naše vlastní orgány prošetřit a narušení těchto základních principů zde nastane, mechanismy Evropské unie nás mohou před zneužíváním moci ochránit. Muselo by však jít o dlouhodobý, systémový, problém.
5. Co v praxi znamená blokace nařízení o dodržování právního státu ze strany Maďarska a Polska pro Evropu a pro Českou republiku?
Zastavila se jednání o rozpočtu i o fondu obnovy evropských ekonomik, na který vlády členských států čekají. V případě České republiky je nesouhlasem Polska a Maďarska zablokováno 35,7 miliard eur (přibližně 950 miliard korun) z evropského sedmiletého rozpočtu a fondu obnovy.
Je velmi pravděpodobné, že ČR díky tomu nebude schopna čerpat peníze na podporu své ekonomiky po pandemii COVID-19. Přitom včasná pomoc ekonomikám je v krizi vždy zásadní, jakékoliv zpoždění pak náklady na řešení recese neúměrně zvyšují. Je nutné zdůraznit, že přibližně polovina veškerých investic českého státu je placena z EU rozpočtu.
Zároveň ale odmítavý postoj Polska a Maďarska dopadne na další státy EU – pro nás extrémně důležité exportní trhy, na které dodáváme naše velmi žádané zboží. Pokud nedojde k rychlé obnově evropských ekonomik, bude Česká republika ve velkých problémech.
Zpoždění může mít teoreticky vliv i na další plány Evropské unie – vzpomeňme například plánované rozšiřování Frontexu, evropské pohraniční stráže, rozšiřování evropské agentury GSA, která sídlí v Praze, a pod jejíž novou podobu EUSPA má spadnout většina evropských vesmírných aktivit.
Hovořit bychom mohli i o dalších kritických agenturách EU, které jsou závislé na evropských penězích, třeba mnohokrát v médiích skloňovaná Evropská léková agentura (ta schvaluje např. vakcíny) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí. Jejich dobré fungování je pro zvládnutí pandemie naprosto zásadní.
Autoři odpovědí:
Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky – AMO; Vít Havelka, analytik, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM; Iva Fialová, analytička České zájmy v EU