Mezi očkovacími premianty v EU se v měsíci únoru poprvé objevilo Polsko. Zatímco ČR očkuje rychlostí průměrně 1335 vykázaných očkování na milion obyvatel denně, Poláci vykazují 2299 očkování. Podle Michala Lebdušky, analytika AMO a odborníka na Polsko je to dáno zejména lepší připraveností země na celou očkovací akci. Lebduška vysvětluje, v čem Polsko postupuje jinak než ČR.
Shrnutí:
- Země do očkování vstoupila velmi dobře připravena. Například seznam očkovacích míst byl v Polsku znám a zveřejněn již na konci prosince a zahrnoval i praktické lékaře.
- Polsko má nasmlouváno téměř 100 milionů vakcín od pěti výrobců prostřednictvím společných nákupů EU.
- Polsko má nyní v centrálních skladech nerozdistribuovaných necelých 350 tisíc dávek vakcín, což je zhruba 9 % vakcín dodaných do země.
- O nasazení Sputniku V se neuvažuje, podle posledního průzkumu by ruskou nebo čínskou vakcínu přijalo jen 17 % respondentů; obecně naočkovat se chce téměř 75 % Poláků.
- Země deklaruje, že je v případě dostatečného množství vakcín schopna očkovat v tempu okolo 3,5–4 milionů osob měsíčně. V minulých týdnech Polsko dokázalo stabilně očkovat přes 100 tisíc osob denně, rekord je přes 173 tisíc denně.
- AstraZeneca se v Polsku používá pro očkování učitelů a v březnu se využije pro naočkování zbývajícího zdravotnického personálu.
- Polsko chce mít naočkované všechny osoby, které o to mají zájem, do konce roku 2021.
- Země má velmi hustou síť očkovacích míst, kterých je přes 6 tisíc. Na očkování pomáhají převážet občany i hasiči.
- Komunikace vlády ohledně očkování je přehledná a dobře zvládnutá, velký prostor se věnuje vyvracení dezinformací.
- Polská vláda nikdy nezavedla nouzový stav, nyní začíná být poměrně velký problém se soudními rozhodnutími.
Polsko se vyšvihlo mezi očkovací premianty EU (očkuje asi dvakrát rychleji než ČR). V čem je jeho postup jiný než u nás? Je něco, čemu byste to konkrétně připsal?
Polsko má od začátku poměrně jasnou strategii založenou na tzv. Národním programu očkování připraveném ještě v prosinci 2020, které se drží, byť samozřejmě dochází k určitým modifikacím v souvislosti s vývojem pandemie, aktuálními prioritami a reálnými dodávkami vakcín. Na problémy ale polská vláda poměrně flexibilně reaguje. Například nyní bylo nad rámec původního plánu přistoupeno k plošnému očkování učitelů a pedagogických pracovníků, které bude probíhat do 7. března. To souvisí s dodávkami vakcín AstraZeneca, kterými se podle rozhodnutí vlády neočkují lidé nad 69 let, a proto byly využity pro očkování učitelů, ale také ještě nenaočkovaných osob z tzv. skupiny 0, kam patří zdravotnický personál a lidé pracující v zdravotnických zařízeních. Naprosto klíčová je rozsáhlá síť očkovacích míst, dobrá komunikace a jednoduchá registrace na očkování, ke které stačí poslat přes elektronický formulář jen pár základních údajů. Už během prosince se registrovala očkovací místa a ještě na konci prosince byl zveřejněn jejich kompletní seznam zahrnující i praktické lékaře (mapa zde), takže se víceméně už od konce roku vědělo, kde přesně bude očkování probíhat a v jakém pořadí se budou lidé očkovat. Na počátku sice určitý chaos panoval a objevovaly se informace například o tom, že lidé byli posíláni na očkování na druhý konec Polska nebo o frontách u lékařů, kde se lidé chtěli na očkování zaregistrovat jinak než přes internet, ale postupně se celý systém rozběhl.
Jak je na tom Polsko s vakcínami? Zvládá vyočkovat vše, co si prostřednictvím EU objednalo? S kolika vakcínami vlastně celkem Poláci počítají?
Podle každý den aktualizovaných statistik má Polsko nyní v centrálních skladech nerozdistribuovaných necelých 350 tisíc dávek, což je zhruba 9 % vakcín dodaných do země. Ty jsou už ale z většiny zarezervované na konkrétní termín očkování. Na začátku očkování trochu brzdila centrální distribuce, která probíhala jen jednou týdně, ale to už se také změnilo, takže vyočkovat dodávky zvládá. Celkově si Polsko v první fázi zajistilo přes 62 milionů dávek vakcíny, z nichž nejvíc, po necelých 17 milionech připadá na vakcíny Pfizer a Johnson&Johnson. Postupně se ale uzavírají i další smlouvy a nyní tak má osmatřicetimilionové Polsko nasmlouvaných téměř 100 milionů vakcín od pěti výrobců (AstraZeneca, CureVac, Johnson&Johnson, Moderna a Pfizer/BioNTech). Podle současného harmonogramu, který reaguje na nižší než plánované dodávky, by mělo Polsko v I. kvartálu letošního roku dostat 8 197 000 dávek oproti původně nasmlouvaným více než 14 milionům. Polská vláda od začátku deklaruje, že v případě dostatečného množství vakcín je možné očkovat v tempu okolo 3,5–4 milionů osob měsíčně, což je vzhledem k údajům o denním očkování realistické, a to i přes nízké počty naočkovaných o víkendech. Už v minulých týdnech Polsko dokázalo stabilně očkovat přes 100 tisíc osob denně a poměrně pravidelně zvládá i přes 150 tisíc. Momentální rekord z 19. února je přes 173 tisíc. Podle vyjádření šéfa úřadu vlády Michała Dworczyka ze začátku února chce mít Polsko naočkované všechny osoby, které o to mají zájem, do konce roku 2021, přičemž jestli k tomu dojde ve III. nebo IV. kvartálu záleží na dodávkách vakcín.
Zaznívají v Polsku hlasy, že by si země měla zajistit ruskou vakcínu Sputnik V nebo čínské vakcíny jako Maďarsko? Nebo chtějí raději počkat na doporučení ze strany EMA?
Pokud jde o ruskou vakcínu Sputnik V, tak o té se v médiích spekulovalo, ale o jejím nasazení v Polsku se nyní neuvažuje a celkově to není absolutně žádné téma. Pravděpodobnější je spíše nákup čínských vakcín, který polská vláda prověřuje a o této možnosti už spolu telefonicky jednali i polský a čínský prezident. Žádné rozhodnutí ale zatím nepadlo a vše je zatím spíše v rovině obecných deklarací, že vláda bude případný nákup analyzovat. Každopádně platí, že naprostá většina Poláků důvěřuje jen západním vakcínám a podle posledního průzkumu by ruskou nebo čínskou vakcínu přijalo jen 17 % respondentů.
Kdo očkovací akci v Polsku řídí? Kde všude probíhá očkování a kdo vakcíny v zemi rozváží?
Celou akci řídí přímo polská vláda ve spolupráci s Národním zdravotním fondem (Narodowy Fundusz Zdrowia – NFZ), který plní v polském systému roli plátce z povinného zdravotního pojištění. Celkově má Polsko velmi hustou síť očkovacích míst, kterých je přes 6 tisíc a jsou téměř ve všech polských obcích (obec – polsky gmina – je v Polsku větší administrativní jednotka než v ČR). Například v mé venkovské obci na jihovýchodě Polska, která má necelých 11 tisíc obyvatel a skládá se ze 4 sídel, se očkuje na 3 různých místech. Distribuci vakcín a celkovou logistiku zajišťuje polská Agentura pro hmotné rezervy, armáda, ale také například hasiči, kteří pomáhají převážet lidi na očkování. Celý proces probíhá tak, že si očkovací místa podle svých potřeb elektronicky objednávají vakcíny u Agentury pro hmotné rezervy a samotnou distribuci do míst zajišťují farmaceutické velkosklady.
Jak je to s komunikací vlády? Už v lednu jsme si v našem projektu České zájmy v EU všimli, že Polsko mělo od počátku velmi pěkně připravený informační web se statistikami. Je pravda, že jsou na tom s komunikací vůči občanům lépe než v ČR?
Komunikace vlády je od samotného začátku skutečně nesrovnatelně lepší než v ČR, což přispívá k efektivnějšímu průběhu procesu očkování. Pochopitelně dochází k určitým změnám například v harmonogramu dodávek vakcín, ale obecně je komunikace poměrně jasná a přehledná. Veškeré oficiální informace o očkování, podrobné statistiky, ale také například informace o všech omezeních souvisejících s pandemií, jsou zveřejňovány na vládním portálu gov.pl, přes který také probíhá registrace na očkování. Spolu s tím polská vláda spustila rozsáhlou kampaň v médiích i na sociálních sítích nazvanou „Očkujeme se“ (Szczepimy się) a o všem přehledně informuje za pomoci infografik. Na Twitteru jsou například veškeré informace velmi přehledně zveřejňované na profilu #SzczepimySię, který také aktivně reaguje na diskuse pod příspěvky a odpovídá na otázky. Poměrně velký důraz je na těchto platformách věnován i boji proti dezinformacím, které jsou pravidelně vyvraceny.
Jaká je nálada v zemi? Kolik procent lidí se chce nechat očkovat?
V Polsku už panuje poměrně velká únava z pandemických opatření a jestli proces očkování probíhá velmi dobře, tak s opatřeními je to o něco horší, což napomáhá šíření nemoci. Tomu nepomohla ani velká vlna demonstrací proti zpřísnění potratového zákona, která se přes Polsko převalila loni na podzim a o něco chaotičtější komunikace než v případě očkování. Problém je v tom, že vláda nikdy nezavedla nouzový stav, což souviselo i s tím, že chtěli v loňském roce za každou cenu uspořádat prezidentské volby v původním plánovaném termínu, a proto nyní začíná být poměrně velký problém se soudními rozhodnutími. Řada podnikatelů, kteří byli nuceni zavřít své provozovny, začíná otevírat a vzhledem k nevyhlášenému nouzovému stavu se objevuje čím dál tím více verdiktů soudů, podle kterých nemá vláda právo je takto omezovat na základě pouhého nařízení vlády a nemůže jim tedy ani udělovat pokuty. Totéž platí i pro ústavou zaručené právo na shromažďování. Průběh pandemie v Polsku zkresluje i relativně malý počet prováděných testů, který je v přepočtu na počet obyvatel výrazně nižší než v ČR. Pokud jde o ochotu nechat se očkovat, tak ta postupně roste a přispěla k tomu i mediálně silně pokrytá aféra, kdy se na začátku ledna nechalo mimo pořadí naočkovat několik známých osobností v čele s expremiérem Leszkem Millerem či herečkou Krystynou Jandou. Vláda zároveň občany motivuje tím, že už od prosince platí nařízení, podle kterého se na naočkované lidi nevztahují omezení spojená se shromažďováním nebo povinná karanténa či test při překročení hranic nebo kontaktu s nakaženým. Podle průzkumu ze začátku února se chce nechat naočkovat téměř 75 % Poláků, přičemž od ledna jejich počet stoupl o zhruba 5 procentních bodů a výrazně pokleslo množství nejhlasitějších odpůrců.