Česko se plánuje během svého předsednictví v druhé polovině roku 2022 prezentovat jako zelená země. Mají k tomu sloužit mimo jiné elektromobily značky Škoda Auto. Automobilka zapůjčí 55 automobilů vyšší střední třídy, ENYAQ iV, která budou vozit nejvyšší politické představitele. Uvedený krok je poněkud v kontrastu s dosud chladným přístupem české politické reprezentace k Zelené dohodě a v červenci navrženému balíčku legislativních změn v EU, Fit for 55. Svoji nedůvěru dali naposledy najevo senátoři, když k jeho částem – včetně těch, týkajících se automobilů – odhlasovali tzv. žlutou kartu.
V červenci navržený balíček legislativních změn v EU, Fit for 55, upravuje několik zásadních oblastí pro snižování emisí CO2. Vzhledem k podstatě českého průmyslu, kdy automotive představuje zhruba 10 % HDP a téměř 25 % exportu, je logické, že návrhy dotýkající se výroby automobilů a snižování emisí v dopravě přitahují značnou pozornost médií a stakeholderů.
Komise v rámci balíčku navrhla snížení výfukových emisí z osobních automobilů o 55 % a lehkých užitkových vozidel o 50 % k roku 2030 ve srovnání s rokem letošním. V roce 2035 by toto snížení mělo být 100 %, přičemž elektromobilita je prozatím to jediné technologicky dostupné řešení (vč. elektromobilů s vodíkovými články) vedoucí k tomuto cíli. Dalším zásadním návrhem je pak budování dostatečné dobíjecí a plnící infrastruktury s milníky již v roce 2025, 2030 a 2035.
Čeští politici se k balíčku Fit for 55 staví rezervovaně – a potvrdil to i Senát
Při říjnovém Národním konventu o EU na téma udržitelné mobility a v následných doporučeních pro Vládu ČR odborníci zdůraznili především možné konflikty při stanovení přísnějších emisních limitů ze strany Evropské komise s plánovanou novou emisní normou EURO 7, která by mohla nástup elektromobility ještě značně uspíšit. Tím by byl ovšem tlak na spotřebitele i celý automotive násoben, zvláště když aktuální emisní limity začaly platit teprve dva roky nazpět. Odborníci taktéž doporučili zajímat se o metodiku, jakou Komise vypočítala nejen limity pro emise z osobní dopravy, ale také nároky na počty dobíjecích a plnících stanic v dopravní infrastruktuře. Především pro nákladní dopravu se nároky zdají být velmi ambiciózní.
Začátkem listopadu se na půdě Senátu ČR uskutečnil seminář s názvem „Scénáře dekarbonizace české ekonomiky do roku 2030 ve světle balíčku Fit for 55“, na základě kterého vydal Výbor pro záležitosti Evropské unie usnesení a doporučení Senátu ČR k jejich jednání o Fit for 55, které proběhlo 5. listopadu.
Senát ČR sice nemůže vyjádřit věcný souhlas či nesouhlas s jednotlivými návrhy balíčku, ale může přijmout tzv. odůvodněné stanovisko, které ostatně na uvedeném jednání také přijal. To si v případě, že by se stejně vyslovila alespoň třetina národních parlamentů členských států EU, žádá, aby Evropská komise daný návrh přezkoumala. Odůvodněnému stanovisku se někdy říká „žlutá karta“. Parlament dává najevo, že danou legislativu by rád řešil na národní úrovni a pravidla určil sám.
Senát přijal odůvodněné stanovisko k oběma hlavním návrhům týkajících se automobilové dopravy – jak ke změně nařízení, kterým se stanoví emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky, tak k revizi směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Výtkou jsou ve zmíněném usnesení především chybějící národní dopadové studie (které by ovšem měla dodat Vláda) a metodika výpočtů pro výstavbu infrastruktury. Dále ohrožení investic automobilového průmyslu či porušení technologické neutrality.
Stejné stanovisko Senát přijal i k revizi systému EU ETS, revizi směrnice o zdanění energie a revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie, které se všechny dopravy dotýkají přímo. A dále například k návrhu přepracování směrnice o energetické účinnosti nebo k mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.
Tolik „žlutých karet“ Česká republika snad nepamatuje. Je však otázkou, zda se sejde dostatek podobných reakcí z ostatních států EU. V tuto chvíli to vypadá, že spíše nikoli.
Nová vláda musí zapracovat na komunikaci nejen elektromobility
Jednání o návrzích v balíčku Fit for 55 budou na evropské úrovni trvat minimálně několik měsíců. Je pravděpodobné, že jednání mohou kulminovat zároveň s počátkem českého předsednictví v Radě EU. Snahou nové Vlády ČR by tak mělo být tato odůvodněná stanoviska obhájit či upřesnit, a především jasně komunikovat svůj záměr. A tím záměrem by nemělo být pouze odmítat nepopulární kroky (jak tomu bylo u vlády končící), ale především zvýšit úsilí při snaze o dekarbonizaci průmyslu s ohledem na užitky a náklady. Na to však naštěstí – poněkud v kontrastu s některými výroky senátorů – podepsaná koaliční smlouva nové vlády myslí.
Vzhledem ke globálnímu trendu a rostoucí poptávce po e-mobilitě lze očekávat, že i automobilky budou v čase z těchto změn prosperovat. A budou to právě elektromobily, které budou představovat stále větší část českého produktu i exportu, což dokládají i plány samotné Škoda Auto. Na nové Vládě ČR je tak především vytvořit strategickou komunikaci vůči spotřebitelům a vhodné podmínky pro rozvoj infrastruktury. Z pohledu zaměstnanosti by pak vláda měla uvažovat o podpoře vzdělávání a rekvalifikace, která umožní hladší přesun zaměstnanců v nové nízkoemisní ekonomice. Změna zákona o veřejných zakázkách a nákup nízko a bezemisních vozidel pro reprezentanty veřejné sféry by pak umožnila vést příkladem – a možná právě ten, až na spíše symbolické vyslání elektromobilů během předsednictví, v Česku stále chybí.
Autor: Michal Hrubý, analytik institutu EUROPEUM