Jakým způsobem a jaká data zveřejňují vybrané členské státy ohledně pokroku očkování v zemi? Zatímco ČR má na stránkách ministerstva zdravotnictví zatím jen údaje o vykázaných očkováních, jinde svým občanům prezentují interaktivní mapky a grafy, reporty do úrovně regionů, některé dokonce den po dni, nebo celou očkovací akci provází jednotným vizuálním stylem.
Projekt České zájmy v EU porovnal zveřejňované údaje ve dvanácti evropských zemích (zkoumané období bylo 18. až 20. ledna 2021) .
Zajímavé:
- Itálie má pro celou očkovací akci jednotný vizuální styl s fialovou kytičkou.
- Německo uvádí své informace den po dni, rozepsané dle regionů, v Excelu.
- Velmi dobrou interaktivní prezentaci s proklikávacími mapkami a grafy má Polsko.
- Litva ukazuje regionálně, kolik procent zbývá do dosažení 100 % proočkovanosti.
- Malta údaj o očkováních zveřejňuje na Facebooku ministerstva zdravotnictví.
- Maďarští občané se ze stránky s údaji o očkování dostanou k vládnímu zpravodajství o průběhu akce.
- Řada zemí, např. Německo, Dánsko nebo Litva ve statistikách uvádějí i druhé dávky.
- Celkový počet objednaných vakcín nezveřejňuje nikdo. Rakousko a Španělsko však uvádí alespoň počet objednaných vakcín od již schválených výrobců.
- Podobně jako Česko, i Slovensko zveřejňuje pouze celkový počet naočkovaných. Česko nově statistiky den po dni.
V Evropské unii začala velká očkovací akce proti nemoci covid-19 – na konci které si zástupci členských států slibují návrat do normálního života a především roztočení zadrhnutých kol svých ekonomik. Ačkoli státy faktické očkování teprve rozjíždí, měly na organizaci minimálně poslední půl rok, kdy Evropská komise postupně – jménem členských států – uzavírala smlouvy s výrobci. Tento proces nadále probíhá. V současné době má Evropa zamluveno více jak 2 miliardy dávek vakcíny. ČR zatím počítá s více než 19 miliony.
Podle vyjádření Evropské komise by do března 2021 by mělo být v každém členském státě naočkováno nejméně 80 % osob starších 80 let a 80 % zdravotnických pracovníků a zaměstnanců sociálních služeb. Do podzimu 2021 by pak mělo být v členských státech naočkováno nejméně 70 % dospělé populace.
Startovní pozice i podmínky členských států Evropské unie byly stejné. Jak si tedy vede ve srovnání s nimi ČR? Aby bylo možné dívat se, jak postupujeme, a od koho si případně vzít příklad, je bezpodmínečně nutné mít dostatek informací. V ČR jsou data o průběhu očkování sbírána do nového centrálního systému. Na webu ministerstva zdravotnictví je vždy jednou týdně aktualizovaný údaj o celkovém počtu očkovaných (pozn. od 21.1. 2021 je na stránkách nově k nalezení statistika vykázaných očkování den po dni – změnila se tedy frekvence informací, které nově budou zveřejňovány denně, nikoli však významně jejich rozsah – stále platí, že ČR uvádí pouze počet vykázaných očkování).
Jakým způsobem informují o průběhu očkování ostatní členské země? V projektu České zájmy v EU jsme se podívali na prvních šest premiantů v EU (těch zemí, které si zatím vedou v očkování podle dostupných údajů nejlépe), sousední země ČR a státy V4.
“Přístup k údajům o průběhu očkovací akce je důležitý jak pro zodpovědné osoby, tak pro veřejnost a média, která tak mohou v reálném čase sledovat pokrok své země. Schopnost disponovat daty, umět je vyhodnotit a následně je v dostupné formě v určité frekvenci zpřístupnit veřejnosti na jednom místě je důležitou složkou také pro komunikační kampaň ohledně očkování, zvyšuje důvěryhodnost a důvěru ve vnitřní organizaci země a celé operace – která zahrnuje promyšlenou strategii objednávek vakcín členskými státy EU, vnitřní systém logistiky a distribuce očkovacích látek v zemi, ale i vlastní provedení očkování,” vysvětluje Iva Fialová, analytička projektu České zájmy v EU.
Je jasné, že se očkovací akce ve všech státech teprve rozjíždí a lze očekávat, že se rozsah zveřejňovaných informací postupně navýší. Údaje v tabulce tedy zobrazují aktuální stav zpřístupněných informací (období 18.-20.1. 2021), které lze dohledat na oficiálních stránkách se statistikami.
“Nejméně informací na svých oficiálních webech se statistikami k očkování zveřejňuje Česká republika a Slovensko. Obě země uvádějí pouze jeden údaj, a to je počet vykázaných očkování. Podobně je na tom i Malta. Máme za to, že minimálním standardem z hlediska informování veřejnosti by měl být vedle vykázaných očkování i počet objednaných a dodaných dávek, aby bylo zřejmé, kolik vakcín se na území země skutečně nachází a jaký má země plán,” dodává Iva Fialová.
Místo a forma: očkování jako samostatná kampaň, interaktivní mapky i Excel
Členské státy zahrnuté v průzkumu zvolily různé způsoby, jakými informují své občany o průběhu očkování. Základním místem je většinou webová stránka příslušného ministerstva nebo organizace, která má monitorování na starosti. Výjimkou je v tomto ohledu Malta, která své údaje zveřejňuje na Facebooku ministerstva zdravotnictví.
Co se týče formy, je rovněž vidět odlišný přístup. Například v Itálii má očkování vlastní komunikační kampaň spojenou se symbolem fialové kytičky, kterým jsou označovány všechny komunikační kanály vlády ohledně očkování i sama očkovací místa. Statistiky o průběhu očkování jsou zveřejňovány na webu s interaktivními prvky – například proklikávacími mapkami dle regionů. Podobný přístup proklikávacích mapek a dalších interaktivních prvků, například grafů, zvolili v Polsku a v Litvě. V případě Itálie považujeme za zajímavé, že data k interaktivním grafům a mapkám jsou dostupné i v tzv. syrové podobě – patrně pro využití v médiích. Litva zase svoji interaktivní prezentaci rozlišuje dle filtru první a druhé dávky.
Formát aktualizovaného pdf se statistikami zvolili v Dánsku, které je na špici očkování v EU, a ve Španělsku či Slovinsku. Naopak v Německu aktualizovaná data zveřejňují ke stažení v Excelu přímo na stránce Institutu Roberta Kocha, který spadá pod spolkové ministerstvo zdravotnictví.
Nejčastější údaj: jednoznačně počet očkování – a tady to u některých končí
Všechny státy uvádí počet vykázaných očkování. Například Česká republika, Slovensko a Malta však již nezveřejňují další údaje. Malta tento svůj údaj zveřejňuje každý den – podobný přístup zpětně nově zvolilo i Česko. Maďarsko k počtu vykázaných očkování na stránce zveřejňuje i údaj o počtu očkovacích center, včetně jejich adres. Počet očkovacích center má u statistik dále jen Itálie. V případě Maďarska je zajímavé, že se veřejnost ze stránky s údajem o vykázaných očkování snadno dostane i do sekce vládního zpravodajství o průběhu očkovací akce v zemi. V rámci článků se web věnuje i čínské vakcíně.
Podrobné statistiky vedou: země zveřejňují údaje dle regionů, pohlaví, věku i prioritních skupin
Dalším nejčastějším údajem jsou podrobné statistiky. Občané Itálie se například dozví, jak je to s proočkovaností dle pohlaví, věku nebo regionu země. Zajímavé jsou i údaje o procentu spotřebované dodané očkovací látky dle regionů. Podobně k datům přistupuje i Španělsko, to zase svým občanům ukazuje procento proočkované populace dle regionů a rozepsaný počet dávek dle výrobce. Také Litva na úrovni regionů zobrazuje podobný údaj s tím, že ve statistice návštěvník stránky vidí i vzdálenost od cíle – kolik procent zbývá do dosažení 100 % proočkovanosti, dále je možné zjistit očkování v regionech podle pohlaví a věku. Regionální statistiky mají i další země, například Německo nebo Dánsko – obě tyto země na úrovni regionů sledují například i druhé dávky a podle výrobců. Polsko má rovněž velmi podrobný přehled na úrovni regionů.
Doručené dodávky vakcín ano, objednávky jen někde
Žádná ze zkoumaných zemí neuvádí, kolik má objednáno pro své občany dávek celkem. Tyto údaje jsou patrně přístupné buď jinde na oficiálních webových stránkách nebo prostřednictvím jiných komunikačních kanálů vlády, např. tiskových konferencí či informací na sociálních sítích. V ČR aktuální poslední údaj objednaných a doručených vakcín uváděl premiér Andrej Babiš např. ve svém pořadu “Čau lidi”, nebo v rámci svých vystoupení v Poslanecké sněmovně. Je to dáno patrně tím, že členské země své objednávky postupně navyšují a s výrobci neustále jednají. Zveřejňování těchto údajů však může přispívat k větší důvěře a klidu široké veřejnosti, že země mají jasný plán a vakcín bude dostatek.
Španělsko a Rakousko na svých stránkách ke statistikám očkování sice neuvádí celkový počet objednaných vakcín, pracují však s touto informací podle Evropskou lékovou agenturou doporučených a následně schválených firem. Občané se tedy dozví, kolik má stát objednáno vakcín od Pfizer/BioNTech a Moderna. Rakousko k tomu navíc zveřejňuje i plánovanou objednávku od společnosti AstraZeneca, s jejímž schválením se počítá koncem ledna.
Údaj o doručených dávkách naopak zkoumané země EU zveřejňují poměrně často. Například v Itálii a Slovinsku najdeme rozepsané jednotlivé dodávky do země i s termíny, kdy dorazily. Španělsko zase uvádí doručené dodávky vakcín dle značek výrobců. Tento údaj dále rozšiřuje i na úroveň regionů – kolik dávek od jaké firmy kam šlo.
Dalším poměrně častým údajem byla informace o procentu proočkované populace.
Poláci na špici
Velmi zajímavé z hlediska prezentace dat veřejnosti se jeví Polsko. Vedle velmi podrobné interaktivní prezentace nabízí i údaje, které v jiných zemích na první pohled nenajdeme – například počet nežádoucích reakcí nebo počet zlikvidovaných (nevyužitých) dávek.
DOPLNĚNÍ: Začátkem týdne navíc v sekci aktualit země zveřejnila zprávu s infografikou s počtem objednaných dávek i s termínem dodávek do země. Tato infografika není přímo na stránkách s informacemi o očkování (která byla předmětem průzkumu), nicméně lze se na ni skrz aktuality proklikat.
Země svá data zveřejňují v různých frekvencích. Reporty pro veřejnost den po dni dává vedle Polska k dispozici například Litva, Dánsko a Německo a další.
“Členské země, které jsme zahrnuly do našeho průzkumu, přistupují ke zveřejňování dat odlišně. Je to dáno i tím, že každá země má patrně jiný systém jejich sběru a považuje za důležité sledovat a zveřejňovat jiné informace. To, že jsme některé údaje na první pohled na stránce se statistickými údaji o očkování pro veřejnost nenalezly, nemusí nutně znamenat, že jimi stát nedisponuje. Co které státy zveřejňují, není z evropské úrovně nijak regulováno,” dodává analytička Vendula Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky.
Autorky:
Iva Fialová, analytička, České zájmy v EU
Vendula Karásková, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky