Shrnutí:
- Češi se více obávají o ekonomiku jako takovou, než o svoje vlastní náklady. Jen 32 % si myslí, že by snižování emisí mohlo ohrozit ekonomiku jejich domácnosti. 51 % se obává, by opatření mohla zhoršit ekonomickou situaci v zemi.
- Lidé příliš neznají ani pojmy, které se s klimatickou diskusí běžně pojí, jako uhlíková neutralita nebo Zelená dohoda.
- Na obecné úrovni opatření k přechodu na nízkoemisní ekonomiku občané podporují, při představení konkrétních návrhů však jejich podpora klesá. Opatření pro uhlíkovou neutralitu Česka do roku 2050 podporuje 83 % občanů.
- Česká klimatická debata je od té evropské odpojena. Obecné snahy jako Zelená dohoda pro Evropu jsou vnímány pozitivně, veřejnost je však skeptická k tomu, zda tato řešení v globálním měřítku pomohou.
Lidé v České republice se cítí ohroženi klimatickou změnou, vyplývá z připravované studie ústavu STEM ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM o “horkých” tématech evropské politiky. Za velké nebezpečí změnu klimatu před třemi lety považovalo 44 % občanů, v roce 2020 už to bylo 59 %.
“Ve chvíli, kdy se Evropa domlouvá na konkrétních opatřeních proti změnám klimatu, je potřeba říci, že Češi nejsou klimaskeptici, jak se traduje. Váhají ale s tím, zda se dopady musí společnost řešit bezodkladně, anebo řešení odložit na později. Za největší hrozby lidé považují sucho, úroveň zásob pitné vody a stav lesů. Čím konkrétnější projevy daná hrozba životnímu prostředí v jejich okolí má, tím silněji ji respondenti vnímají jako problém. Lidem jde hlavně o českou krajinu, záchrana planety je v jejich myslích až ve třetím, čtvrtém plánu,” vysvětluje analytik ústavu STEM, Nikola Hořejš.
Češi nemají podle průzkumu příliš jasno v názoru na opatření, kterými by se mělo s klimatickou změnou bojovat. “Je to dáno i tím, že téma klimatické změny nemá v České republice jasné tahouny, a to ani mezi mladou generací – jak to vidíme třeba ve vyspělých zemích Evropy. Diskuse zde stále nemá zřetelné obrysy a postoje lidí se ještě budou proměňovat,” říká Nikola Hořejš. Veřejnost nemá příliš jasno ani v pojmech, které se s klimatickou diskusí pojí. Jen čtvrtina občanů tvrdí, že ví, co je to uhlíková neutralita, a jen desetina, co je to Zelená dohoda. Povědomí o uvedených pojmech se v posledních letech nijak nezvyšuje.
Paradoxy české klimatické debaty
Na obecné úrovni čeští občané možné dopady na finanční situaci své domácnosti v důsledku přechodu na nízkoemisní ekonomiku příliš nevnímají, obává se jich jen 32 % lidí. Obavy více panují z celkových dopadů na hospodářství země – 51 % lidí se obává, že by opatření směřující ke snížení množství vypouštěných skleníkových plynů mohla zhoršit ekonomickou situaci ČR.
Obáváte se, že by opatření směřující ke snížení množství vypouštěných skleníkových plynů mohla zhoršit ekonomickou situaci v ČR? (v %)
A obáváte se, že by opatření směřující ke snížení množství vypouštěných skleníkových plynů mohla zhoršit ekonomickou situaci Vaší domácnosti? (v %)
Na druhou stranu ale z hlediska opatření si 73 % lidí myslí, že by ČR měla klást větší důraz na udržitelnost a ochranu životního prostředí, a to i za cenu zpomalení hospodářského růstu. Většina, 80 % respondentů, je toho názoru, že by prevence sucha a kultivace české krajiny měly patřit mezi hlavní priority při plánování výdajů ze státního rozpočtu.
Podpora opatření však klesá, jakmile si lidé uvědomí konkrétní důsledky pro vlastní peněženku nebo pro tradiční česká průmyslová odvětví. Drtivá většina občanů, 83 % lidí, je pro opatření pro uhlíkovou neutralitu Česka do roku 2050, ale jen 38 % by například podpořilo zvláštní daň na produkty fosilních surovin v českém průmyslu a přepravě. “Češi mají obavy z dopadu přechodu na nízkoemisní ekonomiku ve formě zavírání průmyslu. I z toho důvodu podle naší studie upřednostňují, aby se nejdříve řešila ekonomická situace a pracovní místa,” vysvětluje Nikola Hořejš.
Měla by ČR přijmout taková opatření, aby do roku 2050 vypouštěla pouze tolik skleníkových plynů, kolik zvládne neutralizovat? (v %)
Mělo by být užívání uhlí, plynu a ropných produktů v průmyslu a přepravě zdaněno v ČR zvláštní daní? (v %)
Ačkoli lidé obecně opatření podporují, současně ale pochybují, že budou účinná. Většina občanů, 66 %, je toho názoru, že Zelená dohoda pro Evropu bude jasným přínosem pro ochranu české přírody a krajiny, včetně zlepšení situace v boji proti suchu. Jen o něco menší podíl respondentů, 62 %, je ale současně toho názoru, že opatření vyplývající ze Zelené dohody v boji s klimatickou změnou příliš nepomůže, protože Evropa má jen nízký podíl na snižování emisí skleníkových plynů.
“V české společnosti v tomto ohledu panují velké paradoxy. Zatímco s klimatickou změnou bojovat chceme, neradi vidíme dopady na vlastní peněženku. Určitě je zde velký prostor pro vysvětlování a především debatu, kdo má nést náklady na transformaci ekonomik. Zároveň Češi mají pocit, že změny v EU jsou jen kapkou v moři a nemá cenu se tolik snažit. Je přitom nutné zdůraznit, že podpora zeleným tématům bude klíčová. Celý svět jednoznačně směřuje směrem k dekarbonizaci a Česká republika si nemůže dovolit v tomto zůstat pozadu,” uzavírá analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka.
Slyšel(a) jste o plánu „Zelená dohoda pro Evropu“ neboli Green Deal? (v %)
Data pocházejí ze studie Horká témata evropské politiky 2021, která bude publikována v srpnu. Pokud není uvedeno jinak, odpovědi jsou z kvótně reprezentativního výběrového souboru 1000 respondentů, dotazovaného metodou CAWI (online panel) a CATI (telefonicky). Sběr dat proběhl v dubnu 2021.