Jakými nástroji disponuje Evropská unie a co všechno může ještě Česká republika v boji proti pandemii využít? Analytička Vendula Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky dala dohromady seznam možností.
Mechanismus civilní ochrany EU a systém rescEU – společné evropské „erární zásoby“
Souvislosti
- Každý stát zasažený mimořádnou katastrofou, kterou sám nezvládá, může díky tomuto mechanismu požádat ostatní o pomoc. Tento systém už funguje několik let a hned v březnu, když se koronavirus začal šířit Evropou, ho Komise rozšířila i o ventilátory nebo masky. Vůbec poprvé tak vznikly společné evropské zásoby nouzového zdravotnického vybavení a právě z tohoto „eráru“ teď Česko čerpá.
- Evropská komise financuje pořízení zásob, jejich skladování i přepravu. Nákup a správu zásob řeší 6 států, které se k tomu přihlásily – Dánsko, Maďarsko, Německo, Rumunsko, Řecko a Švédsko.
- Středisko EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události, které řídí distribuci vybavení, je připraveno poskytnout Česku i další pomoc – podle toho, o jakou naše republika požádá.
Co Česko využilo?
- Česko požádalo Evropskou komisi celkem o 150 ventilátorů, z rezervy rescEU jsme jich dostali 30. Komise nám navíc přes mechanismus civilní ochrany EU zprostředkovala 105 ventilátorů z Nizozemska a 15 z Rakouska, aby daly dohromady požadovaných 150.
Jaké máme ještě možnosti?
- Unie je připravená poskytnout nám přes tento mechanismus i další pomoc, například poslat zdravotníky. Na jaře takto zařídila pro Itálii doktory a zdravotní sestry z Rumunska, Norska a Německa. Česko nicméně o zdravotníky zatím nežádalo.
- Kromě ventilátorů požádalo Česko i o nemocniční lůžka.
- Rezerva rescEU zahrnuje i další zásoby zdravotnického vybavení, o něž může Česko v případě nutnosti žádat: ochranné masky, ochranné obleky, roušky, dezinfekční prostředky, laboratorní pomůcky, léky nebo i polní nemocnice.
Bilaterální pomoc – přímá domluva s ostatními státy
Souvislosti
- Česká republika se může napřímo dohodnout s ostatními státy na poskytnutí nutné pomoci. Záleží na české vládě a diplomacii, na koho se obrátí a co vyjedná. Může se jednat o koupi, dar či výpůjčku.
Co Česko využilo?
- Nad rámec české žádosti o pomoc k Evropské unii se premiéři České republiky a Maďarska dohodli na tom, že nám Maďarsko pomůže 150 plicními ventilátory.
- Rakousko nám poslalo nejen 15 ventilátorů, o které jsme žádali přes unijní systém, ale dalších třicet přidal rakouský červený kříž.
- Vláda již schválila, že nám může pomoci až 300 vojenských lékařů z členských zemí EU a NATO, souhlasně se vyslovil už i Parlament ČR.
- Napřímo si Česko zajistilo i možnost léčení našich pacientů v Německu a Rakousku, pokud to bude nutné.
Jaké máme ještě možnosti?
- Pokud to bude třeba, Unie nám může přispět na léčení našich pacientů v zahraničí – celkem na přeshraniční převoz pacientů, vybavení a personálu uvolní 220 milionů eur.
Přístup k lékům – remdesivir můžeme získat jen přes Evropskou komisi
Souvislosti
- Role Evropské komise je zásadní pro zajištění přístupu českých pacientů k léku remdesivir. Lék, který vyvinul tým pod vedením českého vědce Tomáše Cihláře, je v EU pro léčbu onemocnění způsobených koronavirem zatím jediný schválený.
- Výhradní cesta, jak se k němu nyní dostat, je prostřednictvím EU. 90 % jeho produkce si hned v létě zamluvila americká vláda. Ke zbylým 10 % se podařilo získat přístup Evropské komisi, která vyjednávala za všechny členské státy. Samotné Česko by přitom v této vlně nemělo šanci, protože americká společnost jedná pouze s partnery, kteří zaručí opravdu velkou objednávku.
Co Česko využilo?
- Od Evropské komise již Česko získalo 5300 dávek léku remdesivir zdarma (hrazeného z evropského Nástroje pro mimořádnou podporu).
Jaké máme ještě možnosti?
- Evropská komise dojednala dodávku léku pro zhruba půl milionu evropských pacientů. Tu si nyní mezi sebou budou země rozdělovat podle dohodnutého systému tak, aby se lék dostal tam, kde bude v danou chvíli nejvíce potřeba.
- Česko se tedy bude dohadovat s ostatními státy a nakupovat lék za jednotnou evropskou cenu – bohatší země nás nemohou přeplatit a vykoupit všechny zásoby pro sebe.
- Podle zpráv od výrobce se téměř jistě podaří zajistit dostatek léku pro všechny pacienty, kteří ho budou potřebovat.
Na vývoji vakcíny pracuje celá Evropa
Souvislosti
- Komise podporuje vývoj vakcíny miliony euro a již od jara jedná jménem členských států s výrobci. Se třemi z nich (AstraZeneca, Sanofi-GSK a Janssen Pharmaceutica NV), kteří jsou s testy nejdál, uzavřela smlouvy na nákup stovek milionů dávek.
- Komise také vybízí členské státy, aby se připravily na první dodávky vakcíny, které by mohly přijít v dubnu, a zajistily národní očkovací plány.
- Pro zajištění rychlého očkování Komise zahájila společné evropské výběrové řízení na zdravotnické vybavení pro očkování a pozastavila cla a DPH na dovoz lékařského vybavení ze zemí mimo EU.
- Komise také bojuje s dezinformacemi, které se ohledně očkování šíří. Česká komisařka Věra Jourová proto jedná přímo s technologickými firmami jako je Facebook nebo Google. Svůj podíl zodpovědnosti na správném informování o očkování mají i jednotlivé státy, Komise je proto vybízí, aby lépe vysvětlovaly prospěšnost vakcín.
Jaké máme možnosti?
- Pokud bude vakcína prokazatelně účinná a bezpečná, dostane ji Česko prakticky okamžitě po schválení.
- Zásoby nakoupené ve společných evropských výběrových řízeních bude moci využívat i Česko.
Podpora rychlého testování
Souvislosti
- Vzhledem k tomu, jak rychle se virus šíří Evropou, chce Komise podpořit možnost rychlého testování. Uvolní proto 100 milionu euro na nákup antigenových rychlotestů, které covid odhalí z kapky krve do čtvrt hodiny.
- Zároveň zahajuje společné výběrové řízení na nakoupení dalších zásob testů.
Jaké máme ještě možnosti?
- Česko bude moci získat rychlotesty ze společných unijních zásob, které pomůžou i našim přetíženým testovacím místům. Testy by také měly zjednodušit např. přeshraniční cestování po Evropě.
Státy EU se spolu domlouvají, jak dál
Souvislosti
- Evropská komise nemá pravomoci v oblasti zdravotnictví, protože jí je unijní státy nikdy nepředaly. Může tedy státům doporučovat opatření a koordinovat jejich činnost, konečné rozhodnutí ale vždycky záleží na tom, jak se dohodnou lídři unijních států.
- Ve čtvrtek 29. 10. jednají šéfové států na společné videokonferenci o tom, jak boj proti společnému neviditelnému nepříteli ještě posílit, jaké zavést karanténní předpisy, strategie testování, jak společně hodnotit zkušební metody nebo zda dočasně omezit nepodstatné cestování do EU.
Co Česko využilo?
- Na rozdíl od jara se státům podařilo sladit základní pravidla pro cestování po Evropě. Na mapě a v aplikaci Re-open EU jsou teď země označeny barvami podle toho, jaký je v nich stupeň nákazy a jaká pravidla pro cestování v nich platí.
- Od tohoto týdne by už také měla být česká e-rouška propojená s národními trasovacími aplikacemi z dalších států Unie.
Jaké máme ještě možnosti?
- Země se nyní domlouvají např. na vzájemném uznávání výsledků covid-testů sjednocování délky povinné karantény. Záleží ale na tom, jak se dohodnou představitelé států.
ECDC – Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí
Souvislosti
- ECDC upozorňovalo evropské státy na riziko šíření pandemie už v lednu.
- Na svých stránkách uvádí nejaktuálnější informace o šíření pandemie, analyzuje je a státům Unie nabízí vědecké poradenství a konkrétní doporučení. V září tak například vydalo pokyny pro přijímání národních opatření k předcházení šíření koronaviru, jako je omezování shromažďování nebo zavírání podniků – záleží ale na každém státu, zda a jak se bude jeho doporučeními řídit.
Finanční pomoc na ochranu pracovních míst v Evropě
Souvislosti
- Komise poprvé v historii vydala první sociální dluhopisy v hodnotě 17 miliard eur, o které měli investoři velký zájem.
- Peníze získané za dluhopisy Komise použije na program SURE k ochraně pracovních míst v jednotlivých státech.
Jaké máme možnosti?
- Česko požádalo o půjčku z programu SURE již v srpnu. Chce z něj financovat například program Antivirus, Pětadvacítku nebo ošetřovné. Celkem může získat až 52 miliard korun.
Kontakt na autora: Vendula Karásková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky, tel. 720 567 779