Před rokem začala Česká republika oficiálně svoji cestu k vakcíně proti covid-19. Z revize událostí a scénářů, kterou udělali analytici projektu České zájmy v EU, vyplývá, že česká vláda poměrně často měnila strategii, spoléhala na výrobu vakcíny v ČR a možná i proto plně nevyužila maximálních možností v rámci společných nákupů jako jiné země EU, například srovnatelné Dánsko. Zároveň z porovnání s Maďarskem či Slovenskem vychází, že ani zvažované nákupy vakcín nedoporučených EMA by situaci zásadně nepomohly.
Hlavní závěry:
- ČR od začátku počítala s tím, že o vakcíny bude ve světě velký souboj, proto chtěla vsadit na výrobu firmy Novavax na svém území, nebo vývoj domácí vakcíny, což bylo ale od začátku experty zpochybňováno.
- Zároveň měla ČR ohledně očkování poměrně nízké ambice. Cíle původní strategie z prosince jsme překonali na konci března, kdy jsme měli skoro 30 tis. dávek více oproti vlastnímu plánu, ke konci dubna to bylo ještě více.
- Vakcíny samostatně bez EU by si zajistily pravděpodobně jen velké ekonomiky, které tvořily první vakcinační alianci: Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko. Svého náskoku se ale vzdaly, aby se mohly k nákupům připojit i ostatní.
- Rozhodnutí české vlády připojit se ke společnému evropskému nákupu se ukázalo jako nejrealističtější řešení.
- ČR měla napodobit strategii Dánska ohledně maximalizace nákupů a efektivity logistiky. Nevyužili jsme všech příležitostí a špatně jsme četli situaci ohledně vyjednávání v EU.
- Maďarská cesta vypadá zvenčí dobře, proočkovanost v zemi roste. Silná třetí vlna pandemie, kterou Maďarsko na jaře zažilo, nicméně přináší pochybnosti ohledně účinnosti východních vakcín. Režim EMA má mnoho výhod i z hlediska bezpečnosti a kontroly kvality výroby.
Situace v ČR
Když Česká republika v prosinci 2020 vydávala svoji národní strategii očkování, počítala s tím, že koncem dubna 2021 bude mít 3 369 700 dávek. Dle statistik ECDC jsme ke konci dubna obdrželi 3 585 050 dávek, což je o více než 200 tisíc dávek více než jsme původně plánovali. Do země teď proudí rekordní počty vakcín – jen v měsíci květnu to má být dle slov ministra Petra Arenbergera skoro 3 miliony dávek (2,3 milionu Pfizer/BioNTech, přes 350 tisíc Moderna, 100 tisíc AstraZeneca a 91 200 Johnson & Johnson), čímž svůj vlastní plán opět bohatě překročíme. Klíčovým úkolem vlády nyní je dostat vakcíny k lidem – nejen za pomocí zapojení praktických lékařů, ale také kvalitní komunikační kampaní na podporu očkování, jejímž cílem by bylo přesvědčit nerozhodnuté. Na nedávném jednání evropských lídrů Andrej Babiš uvedl, že Evropská komise by se měla zabývat tím, zda neudělat celoevropskou kampaň na podporu očkování.
Situace v EU
Česká republika se rozhodla nakupovat vakcíny ve spolupráci s ostatními evropskými zeměmi na začátku léta 2020, kdy přistoupila ke společným evropským nákupům. Situace v Česku tak částečně odráží, jak si vede Evropa jako celek. Ovšem i v EU jsou mezi státy velké rozdíly, například Dánsko nebo Malta patřily od začátku očkování mezi evropské premianty, později k nim přibylo Maďarsko, naopak překvapivě pomalu očkovalo Nizozemsko. Hrací pole, vstupní informace a podmínky jsou sice stejné, národní strategie a vyjednávací schopnosti se však značně liší, což má nakonec vliv na celkový úspěch země – kritické body představují: rozhodnutí o strategii nákupů (např. zda využijeme či nevyužijeme národní alokace vakcín, či zda získáme něco navíc), organizace očkovací akce v zemi, distribuce očkovací látky, komunikační kampaň.
Evropská unie si jako celek stanovila cíl alespoň 70 % proočkované dospělé populace do konce léta 2021. Drtivá většina států, včetně Česka, by neměla mít problém tento cíl splnit. Svoji první dávku již dostala téměř třetina obyvatel EU a do zemí bylo již celkem doručeno více než 230 milionů dávek, z toho asi 20 % vakcín zůstává nevyočkovaných. Evropa v těchto dnech očkuje rychleji než většina světových velmocí. Jen Češi jsou ve vakcinaci rychlejší než řada zemí světa mimo EU, například Japonsko, Švýcarsko, Austrálie, Mexiko, Indie, Rusko nebo Čína.
Rok s očkováním proti covid-19: příběh české cesty k vakcínám
Hlavní události:
- Česko k vakcinaci přistupuje izolovaně: Ve stejný den, kdy jsme slíbili na vývoj vakcíny v rámci dárcovské konference EU méně peněz než zpěvačka Madonna, jsme oznámili investici do vlastního projektu české vakcíny: „Pro současný svět je to téma číslo jedna a představa, že by potom měl někdo jako prioritu jinou zemi, je velmi naivní,” řekla vedoucí výzkumu české vakcíny a přednostka Pracoviště preventivní kardiologie v IKEM Věra Adámková. Vývoj vlastní vakcíny o sedm měsíců později ČR zastavuje ve fázi testování na hlodavcích, aby ji začátkem března opět obnovila s rozpočtem 250 milionů korun.
- Vsázíme na Novavax: Andrej Babiš od samého začátku podporuje vakcínu od americké firmy Novavax (společně s Pfizer/BioNTech představují jediné vakcíny, kterých jsme si objednali maximum), která nám měla zajistit, že dle slov Andreje Babiše „nebudeme závislí na dovozu.”, jelikož se část vakcíny vyrábí u Prahy. Vakcína však dosud nebyla schválena pro použití v EU. Pro kontext: V EU se nachází více než padesát továren na výrobu vakcín, ČR má na svém území jednu z nich.
- Zapomenutý příběh velké solidarity: Německo, Francie, Nizozemí a Itálie, které vytvořili v červnu 2020 očkovací alianci (a mj. právě na jejich území je nejvíce továren na výrobu vakcín) se svého náskoku dobrovolně vzdali ve prospěch všech členů EU, aby se k vakcínám prostřednictvím společných nákupů dostali všichni ve stejnou dobu, i malé ekonomiky.
- Nevyužitá pomoc Evropy: Odborníci již na podzim varují, že ČR není na očkování dostatečně připravena. Komise nabízí členským státům pomoc s plánováním akce, ČR ji však nevyužije. Ke společnému nákupu injekčních stříkaček a dalšího vybavení se připojujeme se zpožděním. Vlastní strategii očkování předkládáme čtyři dny před tím, než k nám dorazí první vakcíny.
- Bezpečí za cenu zpoždění: Evropští lídři chtějí, aby vakcíny byly hlavně bezpečné. Evropská léková agentura proto vakcíny posuzuje sice ve zrychleném, ale ve standardním režimu, zatímco Velká Británie volí ještě pod dobíhajícím unijním právem nouzové schvalování, které je riskantnější. Stejně se k tomu staví Izrael, který navíc výrobci poskytuje zdravotnická data svých obyvatel.
- Malé ambice Česka: Ve strategii z prosince 2020 počítáme s tím, že téměř 7 milionů osob bude naočkováno do června 2022. Už tehdy ji odborníci kritizují a označují za málo ambiciózní.
- Špatné nákupní a vyjednávací strategie: Na jaře 2021 Hospodářské noviny upřesňují, že jsme si objednali 81,1 % vakcín, na které jsme měli nárok. Naše vyjednávací schopnosti se mezitím dostanou do světových médií, když se špatným odhadem situace a slepým spojenectvím s rakouským kancléřem Kurzem připravíme o desetitisíce dávek vakcín navíc.
- Sputnik V možná, ne, ano, ano, ne: Nejdříve zkoumáme, zda neschválenou vakcínu Sputnik V koupit či nikoli, pak se nejvyšší státní představitelé dohodnou, že vakcínu kupovat nebudeme, aby o pět dní později psal Miloš Zeman do Ruska, že o vakcínu Sputnik V máme zájem. Podobný scénář se opakoval v menší míře ještě několikrát, nejvýznamněji v dubnu s cestou Jana Hamáčka do Moskvy a oznámením ohledně kauzy Vrbětice, které zatím další snahy o dovoz Sputniku V odsunulo.
Časová osa hlavních událostí:
Jaro 2020: S dary na vývoj vakcíny nejdřív váháme, obáváme se závodu mocností
Na jaře roku 2020 se Evropská unie rozhodla uspořádat první celosvětovou dárcovskou konferenci, jejímž cílem bylo vybrat dostatek financí na vývoj a výrobu vakcín proti covid-19. Celkem se podařilo vybrat 7,5 miliardy euro. Při druhé konferenci EU získala 6,15 miliard euro. Česká republika se účastnila pouze první konference, kam přislíbila přispět méně než např. zpěvačka Madonna. Později však do Evropského fondu na vývoj vakcíny přislíbíme poslat 305 milionů korun. Světové mocnosti investují do vývoje vakcín a do “závodu” se v květnu připojuje i ČR, když ministr Vojtěch oznámí, že vyvíjíme vlastní vakcínu. „Pro současný svět je to téma číslo jedna a představa, že by potom měl někdo jako prioritu jinou zemi, je velmi naivní,” řekla vedoucí výzkumu Věra Adámková. Jen o několik týdnů později se premiér Andrej Babiš připojuje ke společnému nákupu vakcín přes Evropskou unii. Vývoj české vakcíny byl v roce 2020 pozastaven v prosinci ve fázi testování na hlodavcích a do té doby stál 4,3 miliony korun. Znovu obnoven byl v březnu 2021 s rozpočtem 250 milionů korun na další fázi vývoje. Řada odborníků projekt kritizuje, někteří v něm vidí příležitost.
Červen 2020: Zapomenutý příběh solidarity silných se slabšími
Zatímco Andrej Babiš a Roman Prymula vidí v červnu jako velmi nadějnou vakcínu od americké společnosti Novavax, která má závod nedaleko Prahy, formují nejvýkonnější ekonomiky EU – Německo, Francie, Nizozemsko, Itálie – vlastní vakcinační alianci, jejímž cílem je investování do vývoje a výroby vakcín pro evropský prostor. Jako první v EU uzavírají předběžnou smlouvu na nákup 300 až 400 milionů vakcín od firmy AstraZeneca. Jejich krok ale menší evropské země vnímají jako hrozbu. Evropská komise proto přichází s návrhem společného mechanismu nákupu vakcín, kdy za 27 zemí bude vůči farmaceutickým firmám vystupovat ona, čímž se zvýší tlak i kupní síla a všichni získají vakcíny ve stejný moment bez ohledu na velikost ekonomiky. Původní vakcinační aliance se tak dobrovolně vzdává svého náskoku ve prospěch zemí EU jako celku. Ke společným nákupům přistupuje i ČR, ačkoli premiér Andrej Babiš ještě v souvislosti s Novavaxem začátkem měsíce na svém twitterovém účtu napsal, že „když uspějí, nebyli bychom závislí na dovozu.“
Léto a září 2020: Komise intenzivně jedná s výrobci, ČR boj s pandemií oddaluje
Během léta vyjednává Evropská komise se šesti nejnadějnějšími výrobci vakcín: Sanofi-GSK, Johnson & Johnson, AstraZeneca, CureVac, Moderna a Pfizer/BioNTech, se kterými postupně až do podzimu uzavírá smlouvy. Novavax mezi nimi v této fázi nefiguruje, neboť není dostatečně daleko s testováním, a zapojuje se až koncem roku. V České republice se pandemii ani přípravě na očkování nevěnuje větší pozornost a dochází k první ze série fatálních chyb. Když koncem srpna začíná růst počet nakažených a ministr Vojtěch nařizuje nošení roušek uvnitř, premiér Babiš zatlačí na zrušení tohoto návrhu. Na září připadá rovněž premiérův výrok, aby opozice „neřešila stále covid-19 a zkusila konečně schválit zahrádkářský zákon.”
Podzim 2020: Evropa nabízí pomoc s organizací očkovací akce, ČR nevyužije možnosti nakoupit maximum vakcín, odborníci zemi kritizují za nepřipravenost
Domácí odborníci na farmaceutický průmysl kritizují v říjnu Česko za to, že prostřednictvím evropských nákupů nenakoupilo maximum vakcín proti koronaviru, co mohlo (koncem března 2021 přinesou HN informaci, že ČR nakonec objednala 81,1 % vakcín ze své národní alokace). Ze současné perspektivy se zdá, že si vláda pravděpodobně chtěla ponechat více prostoru pro případný nákup vakcíny Novavax, který ovšem zdaleka nebyl v takové fázi jednání nebo vývoje. V říjnu dále Evropská komise upozorňuje státy, že se mají na očkování dobře připravit zejména z hlediska kapacity systému, infrastruktury a komunikace s občany. V tomto směru státům nabízí nejrůznější druhy pomoci a kooperace na evropské úrovni. Přímo pomoc s distribucí nabízí dále Evropská komise ještě v prosinci – ČR této nabídky nikdy nevyužije. Začátkem listopadu píše Asociace velkodistributorů léčiv české vládě: „Vakcinace bude bezkonkurenčně nejnáročnější distribuční operací, která kdy na českém farmaceutickém trhu probíhala. Takový projekt by měl být připraven s velkým předstihem a do velkého detailu. Bohužel tomu tak není.“ Teprve v polovině prosince se připojujeme k evropskému tendru na nákup vybavení pro očkování, který běží od září. Česká očkovací strategie je nakonec představena v prosinci a dle odborníků přichází s velmi nízkými ambicemi – téměř 7 milionů osob má být naočkováno do června 2022.
Leden 2021: Andrej Babiš klade EU vinu za nepřipravenost očkování, ministerstvo potvrzuje, že bez síly Evropy bychom žádné vakcíny neměli
Lídři evropských zemí se ještě v říjnu 2020 shodnou, že chtějí, aby byla vakcína maximálně bezpečná. Pro Evropskou lékovou agenturu (EMA), která má posuzování bezpečnosti a účinnosti pro evropský prostor na starosti, to znamená, že vakcíny posuzuje sice zrychlenou, ale standardní procedurou. V prosinci mezi lídry ale roste nervozita, zda zvolená strategie byla správná – nouzově si vakcíny schvaluje Velká Británie a Izrael, čímž tyto země získávají náskok. Andrej Babiš pomalý postup EU kritizuje a v lednu 2021 dokonce hovoří o tom, že Unie “zaspala”. Kritika zaznívá i z Německa. Představitelé Evropské komise se brání tím, že lídři sami chtěli především bezpečnost a strategii nákupu si schválili již v červnu. Výrobní kapacity se navíc budou postupně navyšovat a země stejně nestíhají vyočkovat ani to, co již dostaly (tento problém přetrvává následně několik měsíců). I české ministerstvo zdravotnictví ústy své mluvčí Barbory Peterové potvrzuje, že evropská cesta k vakcínám byla pro ČR nejrychlejší možná: „Vzhledem k omezenému množství vakcín je trh s nimi velmi omezen. EU jako celek má daleko silnější vyjednávací pozici a dosahuje tak i řádově nižších cen… Česká republika by si sama vakcíny v dostatečném množství neobstarala,“ uvedla. To potvrzuje později v měsíci i Roman Prymula, podle kterého se ČR s výrobci pokoušela jednat samostatně, ti nás však odmítli.
Únor: Vážné problémy očkovací strategie EU začínají až teď, Andrej Babiš se jede učit od Srbska a Maďarska
V únoru, když se Česká republika potýká s třetí vlnou pandemie, která podle odborníků vznikla v důsledku neopatrného předvánočního rozvolňování, se dostává do problémů i očkovací strategie Evropské unie. Společnost AstraZeneca oznamuje, že nebude schopna splnit plánované dodávky. Ve svých smluvních závazcích dává přednost Velké Británii, která však vývoz vakcíny do Evropy neumožňuje. Premiér Boris Johnson se o měsíc později podřekne, že důvodem očkovacího úspěchu jeho země byla především chamtivost. Evropská komise o dva měsíce později firmu zažaluje. Ačkoli ČR ve své strategii nevsadila tolik na samotnou AstraZenecu, Andrej Babiš v únoru navštěvuje Maďarsko a Srbsko, kde zjišťuje varianty nákupu a zkušeností s východními vakcínami – s ruským Sputnikem V a s čínským Sinopharmem. Obě země později čelí vážné třetí vlně pandemie, a to navzdory vysoké proočkovanosti obyvatelstva právě východními vakcínami. Odborníci upozorňují na jejich pravděpodobnou nízkou účinnost a nedostatek dat, která by mj. pomohla i správným epidemiologickým rozhodnutím. Proběhne několik fám o údajné žádosti vakcíny Sputnik V o registraci pro použití v EU. EMA tyto spekulace vyvrací, k předběžnému posuzování se ruská vakcína dostává až o měsíc později, schválená však dosud není. Navzdory tomu, že se vrcholní představitelé ČR shodnou, že budou chtít jen schválené vakcíny, posílá prezident Miloš Zeman o pár dní později prezidentovi Vladimirovi Putinovi dopis s prosbou o vakcíny Sputnik V.
Březen 2021: Vyjednavací debakl Česka zaujme v zahraničí a válka o vakcíny
Česko se v polovině měsíce spojuje s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem, který si stěžuje, že vakcíny nejsou v EU rozdělovány spravedlivě podle počtu obyvatel. Na následující Evropské radě má dojít k částečné kompenzaci – EU získala navíc 10 milionů dávek Pfizer/BioNTech oproti plánu. Systém rozdělení těchto vakcín mají vyřešit evropští velvyslanci. Jednání pro ČR dopadne propadákem, což přiláká i pozornost mezinárodních médií. Zatímco Rakousko díky své nátlakové strategii nakonec nějaké vakcíny navíc získá, ČR z navrženého dorovnání nezíská oproti původní nabídce nic navíc. Svým spojenectvím a špatným odhadem v jednání jsme přišli o nabídku 140 000 dávek vakcín Pfizer/BioNTech. Slovinsko, Rakousko a Maďarsko po debaklu přislíbí, že nám pošlou celkem 80 000 dávek navíc.
Německo, Francie a Itálie, na jejichž území se vyrábí nejvíce vakcín, a které stály u zrodu první vakcinační aliance, prosazují tvrdý postup EU při omezování vývozu vakcín. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na setkání lídrů evropských zemí uvedla, že Unie od začátku loňského prosince vyvezla 77 milionů dávek vakcín do 33 zemí. „Přestože EU zůstává otevřená, musí zajistit, aby Evropané dostali spravedlivý podíl očkovacích látek,“ řekla. Nejvíce vyvezla Unie do Velké Británie nebo USA, ale i třeba do Mexika, Kanady nebo Japonska. EU proto může využít omezení vývozu proticovidových vakcín do států, které samy očkovací látky nevyvážejí nebo jsou v očkování proti covidu-19 dále než unijní země. Jako první omezení vývozu využije Itálie.
Duben 2021: Plány na Sputnik V ukončí kauza Vrbětice a očkování se konečně rozjíždí ve velkém
Přibližně od února se v ČR objevují hlasy, že by země měla nakoupit mimo jednání EU ruské vakcíny Sputnik V, které však dosud nejsou pro evropský prostor schváleny agenturou EMA a Česko by kvůli objednávce patrně muselo změnit legislativu. Prezident Miloš Zeman otevřeně kritizuje ministra Jana Blatného, který před nákupem prosazuje nejdříve doporučení EMA. Zeman dále požaduje odvolání ředitelky SÚKL Ireny Storové, která rovněž hájí standardní postup. Sputnik V má však vážné problémy s dodávkami, k vakcínám chybí dokumentace a objevují se pochybnosti o její bezpečnosti. Slovenský ŠÚKL v dubnu oznamuje, že vakcína Sputnik V dovezená na Slovensko má odlišné vlastnosti od vakcíny, která byla prezentovaná v časopise Lancet, liší se i v jednotlivých zemích a od látky, kterou ruský výrobce nechává posuzovat v rámci EMA. Rusko toto zjištění označí za sabotáž a chce vakcíny zpět. Pouze několik dnů poté oznamuje Jan Hamáček, že poletí do Moskvy nakoupit milion dávek vakcíny Sputnik V, aby byla tato snaha posléze zrušena s oznámením v tzv. kauze Vrbětice. Vzhledem k tomu, že společnost Pfizer/BioNTech část podzimní dodávky vakcín doručí nyní a státy EU tedy nyní mají vakcín dostatek, zdá se být nákup vakcíny Sputnik V pro ČR spíše nereálný. Jen v květnu má do Česka přijít tři miliony schválených vakcín, proti neschválenému Sputniku V se již dříve postavila Česká lékařská komora a podle průzkumu ústavu STEM pro ministerstvo zdravotnictví by si výhradně ruskou vakcínu nechalo píchnout jen malé procento lidí. Rakousko, které jako jediné z mála zemí EU o nákupu Sputniku V před jeho registrací u EMA reálně uvažovalo, v květnu od tohoto plánu couvlo.
Stejné výchozí podmínky – jiné strategie: Jak si vedou v očkování tři modelové země?
Konkrétní strategie očkování proti covid-19 jsou plně v kompetenci jednotlivých členských zemí. Srovnali jsme tři odlišné přístupy – český, maďarský a dánský. Dánsko jsme zvolili pro srovnání protože v rámci EU na jaře vynikalo jak efektivitou očkování, tak i vysokou důvěrou obyvatel ve vládní kroky. Maďarsko zase kvůli volbě alternativního přístupu.
Dánsko: důvěra a efektivita
Dánská očkovací strategie se ukázala jako velmi efektivní. Nejenže Dánové aktivně nakupovali dávky vakcín, které ostatní státy nechtěly, ale navíc, zdá se, dokázali vyvinout velmi efektivní systém distribuce a logistiky. Zatímco například v českých skladech ležela téměř třetina očkovacích látek, které jsme měli k dispozici, Dánům zůstávala nevyužitá pouze čtyři procenta vakcín dodaných do země. Spolu s velkou kapacitou testování a velmi pomalým rozvolněním lockdownu to přispělo k tomu, že se Dánsko začalo letos brzy vracet k „normálnímu“ životu. Klíčovým důvodem úspěchu země je však dle odborníků důvěra, a to jak ve veřejné činitele, politiky či experty, tak i mezi lidmi a v politický systém jako takový. Lidé ze všech společenských vrstev se snaží tuto nepsanou společenskou smlouvu udržet a vzájemnou důvěru si zachovat. To ostatně platilo již před pandemií a je velmi pravděpodobné, že toto nastavení zdejší společnosti pomohlo projít očkováním s úspěchem. Dánsko ve své strategii vsadilo především na Pfizer/BioNTech a Modernu, vakcínami od AstraZeneca se v dubnu 2021 rozhodlo přestat očkovat úplně. Dánové jsou také nejspokojenější v Unii s kroky vlastní vlády. Patří také mezi nejúspěšnější země z hlediska řízení pandemie, což ukazuje zejména nízký počet úmrtí na milion obyvatel. O Dánsku jsme psali dříve např. zde.
Maďarsko: alternativa nemusí pomoci
Maďarsko se drží na špici mezi nejrychleji očkujícími státy EU. Jeho přístup spočívá v nákupu i jiných než západních vakcín, kvůli čemuž museli Maďaři změnit i vlastní legislativu. Země vsadila na neregistrované očkovací látky – čínskou vakcínu Sinopharm a na ruský Sputnik V., čímž získala v křivce očkování v EU značný náskok. Východní vakcíny nyní představují zhruba polovinu z portfolia očkovacích látek. Navzdory vysoké proočkovanosti obyvatel, se však zemi nepodařilo udržet pandemii zcela pod kontrolou (pozn. podobný vývoj byl zaznamenán např. na ostrovech Seychely, kde rovněž uspíšili vakcinaci za využití zejména čínské vakcíny Sinopharm, ale přesto se navzdory velké proočkovanosti nevyhnuli přísnému lockdownu). Na konci dubna dokonce Maďarsko přeskočilo v počtu úmrtí na covid-19 na milion obyvatel i ČR, která do té doby držela smutný primát. Silná třetí vlna pandemie vznáší pochybnosti nad skutečnou účinností dodaných východních vakcín, které neprošly schválením přes EMA a není u nich tedy ani stejná míra jistoty ohledně bezpečnosti. Lidé jsou však podle posledního průzkumu Eurobarometru s kroky vlády i samotné EU, díky které získali schválené vakcíny, nadprůměrně spokojeni.
Požádali jsme o komentář ke strategii Maďarska prof. RNDr. Libora Grubhoffera, ředitele Biologického centra AV ČR: „Maďarsko vsadilo na východní vakcíny ruské (Sputnik V) a čínské (Sinopharm) provenience od samotného počátku frontální vakcinační kampaně v ostatních zemích Evropy i dalších kontinentů. Také díky tomu se Maďarsku podařilo velmi rychle proočkovat významnou část populace, do značné míry srovnatelně s Izraelem. Zatímco v Izraeli jsme svědky zásadního příspěvku plošného očkování k tlumení covidové pandemie, v Maďarsku tomu tak není a dokonce se nepodařilo zabránit třetí vlně pandemie v zemi. Na tomto nežádoucím jevu se nepochybně podílí nedůsledná protiepidemická opatření v čase frontálního očkování a snížená kázeň očkovaných lidí. Prudký nástup třetí vlny v Maďarsku v čase již probíhajícího frontálního očkování ruskou vakcinou Sputnik V a čínskou vakcínou Sinopharm je velmi pravděpodobně důsledkem nízké účinnosti těchto vakcín. O výsledcích jejich preklinických a klinických testů se prakticky nic neví, neboť neprošly schvalovacím procesem žádné z mezinárodně respektovaných lékových agentur. Jsou proto nedůvěryhodnymi očkovacími látkami, neznáme nic o kvalitě technologického procesu při výrobě vakcín, nevíme nic o dodržování správné výrobní praxe a způsobech výstupní kontroly. To všechno činí zmíněné východní vakcíny zcela nevěrohodnými a jejich používání velmi riskantním.”
Česko: nevyužité příležitosti
Česká republika od začátku očkuje registrovanými vakcínami, které si pořídila prostřednictvím společných evropských nákupů. Zpočátku sice uvažovala, že se rovněž zapojí do závodu ve vývoji vakcín, nicméně český projekt byl přerušen začátkem prosince ve fázi testování na hlodavcích. V březnu byl následně znovu obnoven s rozpočtem 250 milionů korun. Zajímavým momentem českého přístupu k vakcinaci bylo také jednání s americkou firmou Novavax, která komponentu do své vakcíny vyrábí nedaleko Prahy. Premiér Andrej Babiš dokonce hovořil o tom, že „když uspějí, nebyli bychom závislí na dovozu.“ Ani tato sázka zatím nevyšla, vakcína od Novavaxu je stále v procesu hodnocení v rámci EMA. Je však pravděpodobné, že k jejímu doporučení dojde do léta. Odborníci Českou republiku na podzim kritizovali, že se na velkou očkovací akci dostatečně nepřipravila, a že nevyužila možnosti objednat si maximum dávek, které si mohla díky EU zajistit. Pozornost přitáhlo v březnu nevydařené jednání Česka, kdy jsme se kvůli špatnému odhadu vyjednavací situace připravili o dávky navíc.
Česká republika střídavě ústy svých představitelů uvažovala o nákupu vakcíny Sputnik V. Tyto úvahy zatím utnula nejen nízká důvěra veřejnosti v uvedenou vakcínu (výhradně ruskou vakcínou by se nechalo očkovat podle nedávného průzkumu STEM pro ministerstvo zdravotnictví jen mizivé procento lidí, velká většina Čechů navíc chce vakcíny, které prošly standardním procesem schválení přes EMA), ale také prohlášení slovenského ŠÚKLu a především kauza Vrbětice. Česko tak očkuje všemi dostupnými vakcínami v EU, které si vyjednalo, o žádných alternativách se oficiálně neuvažuje. Díky navýšení dodávek od společnosti Pfizer/BioNTech v květnu a červnu by měla mít ČR nakonec, zdá se, tolik vakcín, aby to stačilo pro očkování všech, kteří projeví zájem. Do země přicházejí rekordní počty vakcín a tempo se zvyšuje. Další limity vakcinace už budou dány pouze dostupností u lékařů a komunikační kampaní. Několik fatálních chyb v řízení pandemie, které vedly k vysokým počtům úmrtí v ČR při srovnání s EU i se světem, však v ČR přispěly k prudkému poklesu důvěry ve vládu, což ukázal nedávno nejen průzkum Eurobarometr, ale i průzkumy STEMu. Naopak EU si důvěru lidí oproti vládě drží.
„Česká republika od začátku své cesty za vakcínami proti koronaviru aktivně zkoumala nejrůznější způsoby, jak se k nim dostat. Šlo například o sérii jednání s firmou Novavax, která komponentu pro vakcíny vyrábí nedaleko Prahy, a snahy o vývoj vlastní očkovací látky. Ačkoli jsme plně nevyužili příležitostí, které se nám při nákupech vakcín v rámci EU naskytovaly, zvolená strategie nákupu registrovaných očkovacích látek ve spojenectví s ostatními evropskými zeměmi se ukázala pro ČR jako správná a v podstatě jediná reálně možná. Mimo EU by si vakcíny země sama ve stejném čase a množství pravděpodobně nezajistila. Využití neschválených očkovacích látek se i s odstupem doby nejeví jako dobrá alternativa. Své vlastní ambice z prosince 2020, které jsme si jako země stanovili v národní očkovací strategii, jsme nakonec díky zvolené strategii nákupů přes EU bohatě překročili,“ shrnuje Iva Fialová, analytička projektu České zájmy v EU.
„V chápání a přístupu k vakcinaci jsme ušli velký kus cesty. Ačkoli jsme přípravu, distribuci a logistiku nezvládli včas, vyzdvihl bych rád profesionální reakci oprávněných distributorů, kteří se právě o tyto důležité faktory postarali.
Česká republika benefituje ze členství v EU v oblasti zajištění vakcín a některé evropské státy také sloužily jako inspirační zdroj komunikačních kampaní či strategického plánování a přípravy očkování. Využili jsme téměř veškeré nabídky vakcín, které byly v danou chvíli k dispozici, a tím, že jsme mohli riziko diverzifikovat mezi několik klíčových výrobců, jsme zvýšili šanci, že česká populace bude mít k dispozici dostatek vakcín. V této chvíli očkujeme srovnatelně rychle jako rozvinuté státy Evropy a věřím, že do konce léta budou občané, kteří chtějí, proočkováni.
Nyní bychom už měli začít plánovat přeočkování v roce 2022 a také přemýšlet nad tím, jak bychom mohli budoucí přebytečné očkovací látky poskytnout zemím, které jejich nedostatkem stále trpí a u nichž má epidemie významný dopad na zdraví obyvatelstva i fungování státu a ekonomiky,“ říká Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Autoři:
Iva Fialová, analytička projektu České Zájmy v EU
Vendula Karásková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
Nikola Hořejš, ředitel projektu České Zájmy v EU