Dvě třetiny členských zemí EU měly v době svého předsednictví v Radě EU ministra, který měl přímo v popisu práce organizaci a výkon předsednictví, ukazuje nejnovější analýza konsorcia České zájmy v EU a Asociace pro mezinárodní otázky. Ve třetině případů měl tuhle agendu na starosti státní tajemník nebo jiný úředník. Dedikovaného ministra měli třeba Finové, Irové nebo Němci. Úvahy o zřízení ministerstva pro Evropu, o kterém hovoří zástupci nastupující vládní koalice se tak nevymykají běžné praxi v evropských zemích.
Analýza také ukázala dva odlišné přístupy v organizaci evropských agend. Z 18 případů, kdy měl evropské záležitosti na starosti ministr, spadala tato agenda pod samostatné ministerstvo pro EU (nebo jeho ekvivalenty) v 9 případech. Ve stejném počtu případů pak byla tato agenda explicitně včleněna pod ministerstvo zahraničních věcí nebo pod ministerstvo spadalo více agend.
Dosud měla na starosti předsednictví v ČR státní tajemnice pro evropské záležitosti. Analytici soudí, že pozice ministra je v době předsednictví výhodná jak ze strategického, tak z praktického důvodu. “Ministr je přeci jen úplně jiná váha. Ministr pro Evropu může vedle organizace samotného předsednictví pomoci i v koordinaci a harmonizaci kroků ostatních ministerstvech. Koaliční diplomacii a vnitrovládní půtky rozhodně nelze hrát, pokud tento člověk prakticky hraje druhé housle,” říká Nikola Hořejš, ředitel konsorcia České zájmy v EU. “Nejde o žádnou trafiku. Investovat více do našeho hlasu v EU chtějí i podnikatelé, kteří jsou jinak na byrokracii alergičtí,” dodává. To dokládá i výzva Máme na řídit EU, do které se řada z nich již dříve zapojila.
Česko se předsednictví v Radě EU ujme v druhé polovině roku 2022 a role ministra je důležitá i pro samotná jednání v orgánech EU. “Zejména pro předsedání v Radě pro obecné záležitosti, kde sedí všichni ministři pro evropské záležitosti ze zemí EU, je třeba mít ministra s demokratickým mandátem. Nejde, aby tomu předsedal „nikým nevolený úředník“ a koordinoval jiné další ministry členských států. To může fungovat, jen pokud nejsme v roli předsednické země,” doplňuje Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Analytici potvrzují, že v českém případě dává větší smysl ponechání této agendy při Úřadu vlády s přiděleným ministrem než přidělení této agendy pod ministerstvo zahraničních věcí. “Něco jako ministerstvo pro EU už v podstatě existuje na Úřadu vlády, kde je sekce pro evropské záležitosti, která mimo jiné připravuje předsednictví. Obrazně řečeno přidělit této sekci ministra je levnější, než úředníky stěhovat do Černínského paláce. To by ani nešlo před předsednictvím stihnout. Navíc přítomnost takového ministerstva na Úřadu vlády zaručuje blízkost premiérovi a koordinaci práce celé vlády,” uvedl Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Analytici zkoumali organizaci evropských agend ve všech zemích EU (včetně ČR) v době jejich posledního předsednictví v Radě EU. Identifikované zodpovědné orgány, které toto měly na starosti, byly následně posuzovány z hlediska toho, zda jde o ministerstvo či jiný orgán státní správy bez vlastního ministra ve vládě. V případě ministerstev bylo dále hodnoceno, zda jde o samostatné “evropské” ministerstvo nebo je agenda součástí jiného. Obě organizace již dříve spolupracovaly na analýze přítomnosti českých ministrů na jednání v Radě EU, v rámci které se ukázalo, že ze zemí, které se na předsednictví připravují, za sebe čeští ministři nejčastěji posílají na jednání své zástupce.