Českou republiku čeká bezprecedentní ekonomická krize způsobená koronavirem COVID-19. Podle předních ekonomů a podnikatelů hloubka recese ČR nejvíce záleží na tom, jak se bude dařit hospodářství EU. Pro naši zemi je podle nich důležité prosazovat opatření, která recesi v EU zkrátí na minimum.
V českém zájmu je podle oslovených, aby teď EU masivně investovala, ale také, aby se zajistila jistá solidarita v EU a na krizi nevydělaly jen silné ekonomiky. Hospodářství má být obnoveno tak, aby bylo v dalších krizích odolnější. Například návratem důležité výroby do Evropy, digitalizací, která umožňuje práci na dálku, a přípravou na dlouhodobě probíhající krize (například postupující sucho či změny klimatu).
Ankety Českých zájmů v EU se zúčastnili například profesorka Danuše Nerudová, europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny a CEO skupiny Packeta, investor Jiří Hlavenka a Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
“Podle ekonomů platí více než dříve, že pokud se nenastartuje ekonomika EU jako celku, tak se nenastartujeme ani my,” říká Nikola Hořejš, který vede nový projekt České zájmy v EU. “Právě proto by se měla v ČR více vést diskuse o tom, jaká politika dlouhodobě nám pomůže více,” dodává.
“Premiéři EU se nyní domlouvají, jestli pomáhat ekonomice půjčkami či dotacemi, a které země pomoc nejvíce potřebují. Česká vláda mluvila hlavně o půjčkách, ale ty mají to riziko, že chudší země na tom budou po krizi ještě hůře,” vysvětluje analytik Vít Havelka z Institutu Europeum, který je jedním z partnerů projektu.
“Česká pozice musí být pro partnery dost nejasná. Premiér mluvil o tom, že peníze z fondu by měly být určeny na dotace, ministryně financí pak uvedla, že by byla spíše pro půjčky než pro dotace. Přitom na formulaci a prosazení českých zájmů je nejvyšší čas,” dodává Vendula Karásková, analytička výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky – AMO.
Touto anketou a analýzou startuje veřejně projekt České zájmy v EU, za kterým stojí čtyři významné nevládní výzkumné instituce. Jeho cílem je vtahovat českou veřejnost do debaty o tom, jakou Češi a Češky chtějí Evropu a zda čeští politici jen deklarují, nebo skutečně prosazují to, co je v dlouhodobém zájmu ČR.
Evropská komise dnes představí podrobnější plány, jak pomoci evropské ekonomice prostřednictvím víceletého rozpočtu EU. Již dříve z evropského rozpočtu alokovala zhruba 3,4 bilionu eur na různé programy pomoci firmám a uvolnila pravidla pro čerpání stávajících fondů. V ČR jsou z evropského rozpočtu financovány například půjčky programu COVID (více viz konec analýzy.)
Porosteme díky exportu do Evropy, EU ale musí ochránit i slabší země
Experti poukazují na to, že Česko je hodně orientováno na export, a to zejména do Německa a dalších zemí EU. Fungování české ekonomiky tedy silně závisí na tom, jak moc evropské země nakupují naše zboží a služby. Českému hospodářství se proto bude dařit tak dobře, jak dobře bude fungovat evropská, potažmo světová ekonomika jako celek.
„Oživení eurozóny je pro nás velmi důležité, zvláště pak Německa, které je naším hlavním a nejdůležitějším obchodním partnerem. Česká republika má velmi otevřenou ekonomiku, jsme velmi silně provázání s okolními zeměmi a bez prosperity v nich nelze očekávat, že se nám bude ekonomicky dařit,“ říká Simona Kijonková.
Podle Heleny Horské budeme díky této provázanosti profitovat například z pomoci, kterou německá vláda poskytuje německým firmám. “Zkušenosti ukazují, že německý protikovidový balík, v poválečné době nevídaného objemu, pomůže nejen Německu, ale celé střední a východní Evropě. Jejich pomoc si „dovezeme“ domů,” doplňuje Horská.
Zároveň ovšem varuje: “Na druhou stranu neporovnatelně větší pomoc německého státu domácím firmám zvýhodňuje německé firmy vůči ostatním a ohrožuje konkurenci. Zatímco německé firmy budou ještě silnější, italské budou ještě slabší. Úlohou EU institucí je pomoc cíleně distribuovat nejpostiženějším a pokud možno eliminovat zvýhodnění.”
“V dnešním světě ani velké ekonomiky nejsou s to prosperovat bez toho, že se bude dařit i ostatním,” potvrzuje například Luděk Niedermayer.
První pomoc šla z evropských peněz, ale rozhodně to nestačí
Oslovení experti se shodují, že ekonomická pomoc ze strany evropských institucí je důležitá, i když není dostačující pro záchranu pracovních míst, ani všespásná.
Na otázku, zdali by si Česko poradilo bez evropských peněz, investor Jiří Hlavenka odpověděl: “Česko samozřejmě bez evropských peněz nezahyne, ale čekají jej, tak jako další státy, všechny typické průvodní znaky ekonomické krize: (…) Dá se tedy říci, že „každá koruna dobrá“, ať už je k dispozici jakoukoli formou, a současná navrhovaná výše záchranného balíku EU je velmi slušná.”
Ohledně efektivity pomoci Jiří Hlavenka upozorňuje, že “pomoc bude tak efektivní, jak efektivní si ji uděláme. EU dává standardně členským zemím nemalou volnost, jak mohou prostředky využít, a v případě koronavirového balíku je ještě větší než obvykle – to je rozumné, protože v situaci, která je nejistá, nejasná, je hodně odlišná stát od státu a současně vyžaduje rychlé jednání, je vhodné dát členským zemím v tomto poměrně volnou ruku.“
Počáteční jednostranná opatření členských zemí, která nebyla dohodnuta napříč EU, působila ekonomické problémy. Na uzavřených hranicích vznikaly dlouhé kolony kamionů s důležitým zbožím.
Helena Horská k tomu říká: “Bez jednotného postupu a bez silné pozice EU si jednotlivé státy přijímaly vlastní nekoordinovaná opatření, která měla vliv na okolní země a celou EU. Sobeckost v jednu chvíli zvítězila nad společným zájmem. Po prvním přešlapování ale přišel příslib především finanční pomoci. Toho Česko využilo. Možnost využít prostředky z předfinancovaných kohezních fondů na pomoc ekonomice ve výši 8 mld. korun (300 mil. EUR) jistě pomohla,“ říká Horská.
Někteří experti upozorňují,že česká veřejnost nemůže objektivně zhodnotit, jaké jsou přínosy či nevýhody evropské spolupráce. Například proto, že vláda neuvádí, jaká část finanční podpory jde z národních a jaká ze společných evropských prostředků. Malým a středním podnikům přitom půjde víc peněz z evropské než z české kasy.
“Problém ovšem je, že oči veřejnosti i novinářů se v první řadě upírají na pomoc národních vlád, a tedy i té české. (…) Například celý program COVID II byl přitom financován z evropských strukturálních fondů,” říkáDanuše Nerudová.
Čerpání ekonomické pomoci je zatížené zbytečnou administrativou ministerstev
Oslovení experti se bohužel shodli, že vláda při čerpání evropské pomoci nemá příliš úspěch.
Danuše Nerudová uvádí: “Pokud bychom za příklad pomoci vzali COVID II placený ze strukturálních fondů, tak bohužel ne [nedaří se ČR dobře pomoc přerozdělit], a to díky české „neefektivní“ realizaci. Tento program administrovala ČMRZB, která měla pouze omezenou kapacitu, a tak vyřízení žádostí trvalo pro řadu žadatelů skoro měsíc. Některé subjekty se díky tomu dostávaly do existenčních problémů.”
Luděk Niedermayer podotýká, že “vláda již na začátku dostala velkou injekci z EU rozpočtu ve formě uvolnění prostředků, které měly směřovat na programy, které dnes zjevně nejsou prioritou. Pokud vím, část využila na malý, počáteční program podpory úvěrů. O tom, jak bude dále s těmito desítkami miliard naloženo, více nevím. Ale celkově se mi zdá, že rozsah skutečné podpory ze strany české vlády do ekonomiky ve formě skutečně vyplacených peněz, je velmi malý, bez ohledu na to, z jakých zdrojů jde. To je náš dnešní problém a kontrastuje to s až bombastickými přísliby vlády,” říkáLuděk Niedermayer.
Helena Horská kritizuje byrokratičnost a malý dosah pomoci. “Programy pomoci firmám, tzv. COVIDy, se dostaly ani ne k desetině podnikatelů! Díky těmto programům máme údajně cca 1500 uspokojených firem. Nevím, jestli jsou zcela spokojené vzhledem k tomu, co musely podstoupit, aby podporu získaly,” říká Horská.
Poznámka: Přehled programů z rozpočtu EU zde: https://www.ceskezajmy.eu/prehled-specialnich-ekonomickych-programu-eu-na-pomoc-ceske-ekonomice-poskozene-pandemii/.
Z krize se máme proinvestovat. Nejlépe do věcí, které nám pomohou v budoucnosti
Mezi oslovenými experty převažuje názor, že by se EU měla z krize “proinvestovat”. To znamená oživit ekonomiku investicemi, které nejsou jen záplatou dnešních problémů, ale promyšleně směřují k budoucnosti. Doporučují investovat zejména tam, kde by se s ohledem dlouhodobé problémy stejně investovat muselo.
Podle Jiřího Hlavenky je zapotřebí pustit finance “…do segmentu klimatické změny a vůbec devastace krajiny a životního prostředí. Jedna z věcí, která se nás týká ještě více než ostatních zemí je ozdravení českého zemědělství – v tomto máme obrovský dluh i problém.”
Důležitým tématem je regionalizace, čili návrat důležité výroby do Evropy. Zatím se o ní mluvilo zejména v souvislosti s léky, ale z bezpečnostních důvodů bude nutné obnovit evropskou výrobu dalších produktů.
“(Na) regionalizaci, čímž myslím podporu obchodu v rámci EU a jejího okolí kvůli větší bezpečnosti a odolnosti dodavatelsko-odběratelských řetězců,” klade důraz Helena Horská.
Přitom máme pamatovat na to, že smyslem EU není jen co nejefektivnější výroba zboží a obchod mezi členskými zeměmi, ale také bezpečnost obyvatel.
Danuše Nerudová vysvětluje: “Česká republika by hlavně měla opustit pozici nesmyslného počítání čisté finanční pozice. Přínosy členství v Evropské unii totiž nejsou jen finanční, ale třeba i bezpečnostní. Koneckonců, největším přínosem Evropské unie je to, že na jejím území nebyla již 75 let válka, a to samo o sobě má cenu nevyčíslitelnou.”
Cestu k uhlíkové neutralitě neodkládat, ale nedělat “od stolu”
Na otázku, zda je nutné odložit kvůli recesi cestu k uhlíkové neutralitě EU experti odpovídají jednomyslně ne. Recese není důvodem k odklonu od směřování k uhlíkové neutralitě. Tu vnímají jako klíčový dlouhodobý cíl, k němuž budeme směřovat po desetiletí. Naopak důsledky pandemie COVID-19 považují za krátkodobý, byť závažný, problém. Pandemii chápou jako podnět k tomu, abychom pří řízení ekonomiky více mysleli na budoucnost, omezovali plýtvání a investovali chytrým způsobem, který zvýší naši bezpečnost.
“Osobně se domnívám, že právě tato krize by měla být impulsem k tomu, abychom začali investovat chytře, tedy do technologií šetrných k životnímu prostředí. (…) I Česká republika má možnost se z krize „proinvestovat“ např. realizací adaptačních opatření v boji se suchem nebo změnou energetické politiky,” říká Danuše Nerudová.
“Dekarbonizace je cíl na další dekády. První cíle jsme nastavili na rok 2030 a navazují na to, co jsme začali před mnoha lety. Je to i cesta k omezení rizika do budoucna,” uvádí Luděk Niedermayer.
Helena Horská připomíná, že cesta k uhlíkové neutralitě je nezbytná, ale neměla by se určovat od stolu. “Je nutné více zapojit firmy, podnikatelský sektor, inovátory, tj. zástupce zainteresovaných stran do diskuse o směru, kterým se máme ubírat. Tato krize ukázala, že je nutné se více soustředit na udržitelnost, odolnost, bezpečnost, kooperaci, sdílení a spolupráci. Ukázala, že je nutné omezit plýtvání nejen přírodními zdroji, ale i lidským kapitálem a know-how, “ říká Horská.
„Pohled na uhlíkovou neutralitu musí být z více úhlů pohledu. Na jedné straně se jedná o vysokou finanční zátěž firem a jednotlivých států, na druhé straně se jedná o velmi dlouhodobý proces, jehož odkládání v čase bude mít vliv na životní prostředí, ve kterém budou vyrůstat naše děti. Klimatické změny, výrazné sucho a nedostatek vody vnímáme již i ve střední Evropě,“ uzavírá Simona Kijonková.
O reakci EK a EU
Od chvíle, kdy se nákaza koronaviru začala šířit kontinentem, pracuje Evropská komise na přijímání potřebných finančních balíčků. Celkově mobilizovala zhruba 3,4 bilionu eur a vytvořila soubor opatření – umožnila tak státům například flexibilně využít stávající prostředky ze strukturálních fondů, rozvolnila pravidla státní podpory nebo vytvořila program SURE na zmírnění nezaměstnanosti a podporu krátkodobého zaměstnávání, který by měl začít platit od června.
Komise také vyčlenila stovky milionů eur na výzkum a inovace. K financování výzkumu vakcíny diagnostických prostředků a léčebných postupů se jí také podařilo získat 7,4 miliardy eur v závazcích od dárců z celého světa.
Víceletý finanční rámec
Na konci roku 2020 skončí stávající Víceletý finanční rámec, tedy jakýsi rozpočet celé Unie. Již dva roky se lídři jednotlivých států snaží dohodnout na podobě příštího VFR, do komplikovaných jednání nyní zasáhla koronavirová krize a nastupující hospodářská recese. Dnes, 27. 5., představí předsedkyně Komise jeho nový návrh, který by v sobě měl obsáhnout několik nástrojů – jak diskutované granty nejzasaženějším zemím, tak půjčky. Měl by také obsahovat více prostředků na fond soudržnosti, než se původně předpokládalo. Dohodu mezi členskými státy bude muset najít podzimní německé předsednictví v Radě EU, výsledek bude ještě muset schválit Evropský parlament. Ten již nyní upozorňuje, že je potřeba najít nové zdroje financování rozpočtu EU.
Pozice České republiky:
Při vyjednávání příštího VFR bylo klíčovou prioritou České republiky, aby nebyly omezeny prostředky na kohezní fondy a aby je mohla čerpat co možná nejflexibilněji. K podpoře svých požadavků spolupracovala i s dalšími státy jižní a východní Evropy, tzv. Skupinou přátel koheze, jejichž listopadový summit se dokonce konal v Praze. V tomto ohledu může být ČR s návrhem příštího VFR spokojena – díky pandemii zůstane zachována poměrná část rozpočtu na kohezní politiku.
O projektu České zájmy v EU
Projekt České zájmy v EU společně realizují experti z organizací STEM (Ústav empirických výzkumů), AMO (Asociace pro mezinárodní otázky), EUROPEUM (Institut pro evropskou politiku) a portálu Evropa v datech.
Cílem projektu je vtáhnout českou veřejnost do debaty, jak Češi ovlivňují politiku v Evropě. Sledujeme, po čem volá laická i odborná veřejnost ve vztazích k EU, a analyzujeme, zda čeští politici v EU prosazují to, co deklarují.
Projekt financují jednotlivé organizace ze svých rozpočtů, čeští podnikatelé a české soukromé nadace.
Pro další informace, prosím, kontaktujte spolupracovníky projektu Českých zájmů v EU.
Vnímání EU českou veřejností, cíle a fungování projektu:
Nikola Hořejš, horejs@ceskezajmy.eu, 775 270 214
Rozpočet a bezpečnostní témata:
Vít Havelka, vhavelka@europeum.org, 602 404 573
Reakce EU na pandemii, fungování institucí:
Vendula Karásková, vendula.karaskova@amo.cz, 720 567 779
Zde najdete plné znění odpovědí na následující otázky:
- Je finanční pomoc ze strany evropských institucí efektivní? Do jaké míry si Česko dokáže poradit bez ní?
- Jak důležité je ekonomické oživení eurozóny, či některé její části, pro vývoj české ekonomiky?
- Daří se Česku ekonomickou pomoc z evropského rozpočtu dobře využít? Znáte konkrétní příklady dobrého využití?
- Co by mělo Česko mít jako prioritu při vyjednávání o víceletém finančním rámci EU na roky 2021 – 2027 vzhledem k aktuálnímu souběhu několika ohrožení (mj. pandemie, ekonomická recese, rekordní sucho a klimatické změny, imigrační tlaky z Blízkého Východu a Afriky)?
- Je nutné odložit kvůli recesi cestu k uhlíkové neutralitě EU?