Autoři: Michal Hrubý (Europeum), Dalibor Stehno (Asociace pro mezinárodní otázky), Helena Truchlá (České zájmy v EU)
Rozhodovat o tom, jaká auta budou jezdit po evropských silnicích, by se mělo doma v Evropě, ne v Číně. Z této asijské mocnosti se ale masivně do Evropy vyváží elektroauta, která hrozí převálcovat domácí konkurenci – podobně, jako se to v minulosti stalo se solárními panely. Nezbytné je proto férově nastavit podmínky obchodování s Čínou. Pokud ale sama Evropa současně nepůjde naproti technologickému pokroku, v globální konkurenci jí ujede vlak. Evropská unie proto sází na elektromobilitu – a těžit z toho může i Česko.
Ministři životního prostředí členských zemí se v Bruselu dohodli na zpřísnění emisí pro automobily v roce 2035, který výrobcům aut a součástek do nich potvrzuje budoucí směr vývoje. Návrh nyní ještě musí prodiskutovat s Evropským parlamentem. Výsledný kompromis bude úkol pro české předsednictví v Radě EU v druhé polovině letošního roku. Čeští diplomaté budou klíčová jednání řídit. Vzhledem k tomu, že cíl nulových emisí osobních aut od roku 2035 podporuje i europarlament, je pravděpodobné, že prodej nových vozů se spalovacími motory po roce 2035 skončí. Jejich používání ani trhu s ojetinami se opatření nijak nedotkne. Velcí hráči na evropském trhu, jako je koncern Volkswagen a mladoboleslavská Škoda, opatření podporují a už s ním počítají. V dlouhodobých strategiích sází na rychlý rozvoj elektromobility.
A jak vyplývá ze studie společnosti Boston Consulting Group (BCG), na takovém rozhodnutí mohou vydělat i čeští zaměstnanci a daňoví poplatníci. Pokud totiž stát k elektrické autorevoluci přistoupí jako k příležitosti, naroste počet pracovních míst v automobilovém průmyslu a přidružených odvětvích z 330 tisíc v roce 2020 až na 335 tisíc v roce 2030. ČR má v rámci celé Evropské unie jednoznačnou výhodu: celkově se totiž místa na kontinentu naopak s nástupem elektromobility ztratí.
Kromě rostoucí poptávky po součástkách do aut, kterých mají vozy stále více, nebo nutnosti personálně posílit oblast servisu kvůli stárnoucímu vozovému parku, bude mít v automotive jednoznačný pozitivní vliv také poptávka v oblasti výroby autobaterií a vývoj a správa dobíjecí infrastruktury. Vzniknout díky tomu může šest tisíc nových pracovních míst. “Vše stojí na hlavním předpokladu – a to je rozvoj výroby baterií zde v ČR. Abychom udrželi svou silnou pozici v automobilovém průmyslu, bez “gigafactory” na baterie to půjde těžko. Vláda musí ze své pozice udělat maximum při jednání se soukromým sektorem,” míní Michal Hrubý, analytik thinktanku Europeum a spolupracovník projektu České zájmy v EU. V grafice níže je tento příbytek pracovních pozic v kategorii „Dodavatelé mimo ICE“.
V úterý média informovala o vládním usnesení, které počítá s možností výstavby gigafactory u Plzně. Zájem tu má koncern Volkswagen, práci by dostalo až 4500 lidí. Projekt by pak státu, krajům a obcím přinesl na daních přes 70 miliard korun, informovala ČTK. Celkový přínos k státnímu HDP by pak byl ještě čtyřikrát větší.
Další až dva tisíce míst přibudou podle analýzy BCG díky zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu. Celkově proto elektromobilita otevírá reálnou šanci vytvořit až 30 tisíc míst.
Zdroj: Boston Consulting Group
Analytici do výpočtů pochopitelně zahrnuli i ztráty: 14 tisíc míst zmizí kvůli nižší poptávce po dílech pro autech se spalovacími motory, 11 tisíc kvůli větší míře automatizace a menší náročnosti na lidskou práci při výrobě elektroaut, respektive elektromotorů. Do roku 2030 se v Česku předpokládá 14procentní podíl aut se spalovacími motory na celkové výrobě. Zbytek bude v roce 2030 tvořen hybridy (16 %), hybridy do zásuvky (11 %) a z 58 procent bateriovými elektromobily. Podíl hybridů bude v příštích letech ještě stoupat (v roce 2025 na 25 %), ale pak se i jeho podíl ve výrobě bude snižovat kvůli předpokládané větší oblibě bateriových elektromobilů u zákazníků.
Celková pozitivní bilance pro český trh závisí na několika faktorech, upozorňuje BCG, zejména však na tom, jestli vláda pro elektromobilitu vytvoří vhodné podmínky. Například Španělsko tímto způsobem už přilákalo investice ve výši stovek miliard korun.
Zdroj: Boston Consulting Group
“Konkurenceschopnost našeho průmyslu bude postavena na velkém množství dobře vzdělaných lidí připravených na práci s novými technologiemi. Pokud se podaří udržet produkci s přidanou hodnotou, promítne se to pozitivně i do platů,” míní Michal Hrubý z Europea.
Dotace na elektrovozy? Češi jsou pro
Vláda by podle analýzy BCG měla podpořit prodej elektromobilů slevami na dani a na parkování, nebo výhodnějším šrotovným. „Ze sociologických dat, která máme k elektrovozům k dispozici, také jasně vyplývá, že pokud by už nyní stát lidem s jejich nákupem pomohl dotací, bylo by 40 procent veřejnosti pro,“ míní Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU při výzkumném ústavu STEM. „Jedním z hlavních důvodů, proč je česká společnost skeptická k elektroautům a evropským pravidlům, která se k nim vztahují, je nedůvěra v to, že elektromobily mohou být v dohledné době levnější než auta se spalovacím motorem. Se situací ještě zamíchá špatná dostupnost materiálů jako je lithium, kobalt nebo nikl, které jsou pro bateriové vozy nutně potřeba, přesto ale tenhle cenový obrat nastane dřív, než začne platit sjednané evropské pravidlo. A velmi vysoké ceny benzínu a nafty k širšímu uvědomění si této skutečnosti přispějí,“ dodává Truchlá.
Klíčové pro rozvoj elektromobility v Česku je proto kromě zmíněné gigafactory také urychlení výstavby veřejné dobíjecí infrastruktury a podpora rekvalifikací pracovní síly. Plánovaná investice podle horního limitu aktuální tuzemské vládní strategie (Národního akčního plánu pro čistou mobilitu) by měla vytvořit 17,5 tisic dobíjecích stanic, což odpovídá jedné stanici na 20 elektrovozů. “Takový poměr je dle zkušeností ze zemí EU či Norska dostatečný, a pro nás dosažitelný. V Norsku mají poměr “horší”, až 25 elektrovozů na dobíjecí stanici, ale je to kompenzováno opravdu velkým počtem privátních dobíjecích bodů – a toho musíme také dosáhnout, říká Michal Hrubý. Evropské doporučení je jedna nabíjecí stanice na 12 aut.
Ministři životního prostředí ovšem v noci na středu neřešili jen elektro auta. Pro Česko je obzvlášť důležité, že si dokázalo vyjednat desítky miliard korun navíc pro české domácnosti ohrožené energetickou chudobou. „Ukazuje to, že Evropa si uvědomuje, v jak geopoliticky i ekonomicky nejisté situaci se nachází. Je správně, že ani za takových podmínek se nechce vzdát klimatických ambicí – ty nás ostatně zbavují závislosti na nepřátelském Rusku – přistupuje k nim ale realisticky. Je to naprosto zásadní, protože přibývající emise skleníkových plynů v ovzduší škodí zdraví a urychlují ohřívání planety, což vyvolává stále častější extrémní počasí, jako jsou vedra a silné bouřky. Na straně druhé, není možné dělat přechod k zelené ekonomice bez podpory lidí. Zmíněné miliardy ze speciálního sociálního klimatického fondu jsou naprosto nezbytným opatřením, a je velmi dobře, že si země jako Česko vyhádaly na svých západních sousedech víc peněz,“ dodává Truchlá.
Slovníček automobilové hantýrky:
ICE – spalovací motor, vozy se spalovacím motorem (Internal Combustion Engine)
OEM – výrobci součástky (z anglického original equipment manufacturer)
EV a BEV – elektromobil (s baterií)
HEV – plně hybridní vůz, má spalovací motor, umí jezdit i čistě na elektřinu, nedojede tak ale daleko
PHEV – hybrid s baterií, která se dá dobíjet ze zásuvky, dojede proto na elektřinu dál
MHEV – auto se spalovacím motorem, kterému občas vypomůže menší elektromotor