Na vývoji vakcíny pracuje celá Evropa
Souvislosti
- Komise podporuje vývoj vakcíny miliony euro a již od jara jedná jménem členských států s šesti výrobci. S německo-americkou společností Pfizer/BioNTech, která je ve vývoji vakcíny nejdál, podepíše ve středu 11. 11. smlouvu na 300 milionů dávek. Vývoj této vakcíny vykazující až 90% úspěšnost byl podpořený i z prostředků Evropské investiční banky.
- Se třemi dalšími firmami (AstraZeneca, Sanofi-GSK a Janssen Pharmaceutica NV), uzavřela Komise smlouvy na nákup stovek milionů dávek.
- Tyto společnosti budou schopné dodávat vakcíny za cenu zhruba 125 – 500 Kč za dávku, uvedl europoslanec Pascal Canfin, předseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Konečná cena pro občany EU ještě není určená, podle něj ale nebude drahá a evropské instituce se budou snažit, aby byly vakcíny co nejdostupnější všem.
- Evropská unie nebude zavádět povinné očkování – její role je v tom, že dala dohromady peníze na vývoj vakcíny a podepsala kontrakty na její dodávky. Zaručí také dodej do členských států – evropské zásoby se budou mezi jednotlivé státy rozdělovat podle jejich počtu obyvatel. O povinnosti očkování ale rozhoduje každý stát sám.
- Komise proto členské státy vybízí, aby se připravily na první dodávky vakcíny a zajistily národní očkovací plány.
- Evropské státy se dohodly na společném postupu a společném vyjednávání s výrobci, aby od nich mohly objednat dostatečně velké množství vakcíny. Dosáhly tak co nejlepších podmínek pro celou EU a Komise vyjednala podmínky, které by si žádný stát nebyl schopen domluvit sám. Zabránilo to také soupeření mezi státy a přetahování o dodávky.
- Pro zajištění rychlého očkování Komise zahájila společné evropské výběrové řízení na zdravotnické vybavení pro očkování a pozastavila cla a DPH na dovoz lékařského vybavení ze zemí mimo EU.
- Komise také bojuje s dezinformacemi, které se ohledně očkování šíří. Česká komisařka Věra Jourová proto jedná přímo s technologickými firmami jako je Facebook nebo Google. Svůj podíl zodpovědnosti na správném informování o očkování mají i jednotlivé státy, Komise je proto vybízí, aby lépe vysvětlovaly prospěšnost vakcín.
Jaké máme možnosti?
- Pokud bude vakcína prokazatelně účinná a bezpečná, dostane ji Česko prakticky okamžitě po schválení.
- Zásoby nakoupené ve společných evropských výběrových řízeních bude moci využívat i Česko.
Mechanismus civilní ochrany EU a systém rescEU – společné evropské „erární zásoby“
Souvislosti
- Každý stát zasažený mimořádnou katastrofou, kterou sám nezvládá, může díky tomuto mechanismu požádat ostatní o pomoc. Tento systém už funguje několik let a hned v březnu, když se koronavirus začal šířit Evropou, ho Komise rozšířila i o ventilátory nebo masky. Vůbec poprvé tak vznikly společné evropské zásoby nouzového zdravotnického vybavení a právě z tohoto „eráru“ teď Česko čerpá.
- Evropská komise financuje pořízení zásob, jejich skladování i přepravu. Nákup a správu zásob řeší 6 států, které se k tomu přihlásily – Dánsko, Maďarsko, Německo, Rumunsko, Řecko a Švédsko.
- Středisko EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události, které řídí distribuci vybavení, je připraveno poskytnout Česku i další pomoc – podle toho, o jakou naše republika požádá.
Co Česko využilo?
- Česko požádalo Evropskou komisi celkem o 150 ventilátorů, z rezervy rescEU jsme jich dostali 30. Komise nám navíc přes mechanismus civilní ochrany EU zprostředkovala 105 ventilátorů z Nizozemska a 15 z Rakouska, aby daly dohromady požadovaných 150.
Jaké máme ještě možnosti?
- Unie je připravená poskytnout nám přes tento mechanismus i další pomoc, například poslat zdravotníky. Na jaře takto zařídila pro Itálii doktory a zdravotní sestry z Rumunska, Norska a Německa.
- Kromě ventilátorů požádalo Česko i o nemocniční lůžka.
- Rezerva rescEU zahrnuje i další zásoby zdravotnického vybavení, o něž může Česko v případě nutnosti žádat: ochranné masky, ochranné obleky, roušky, dezinfekční prostředky, laboratorní pomůcky, léky nebo i polní nemocnice.
Bilaterální pomoc – přímá domluva s ostatními státy
Souvislosti
- Česká republika se může napřímo dohodnout s ostatními státy na poskytnutí nutné pomoci. Záleží na české vládě a diplomacii, na koho se obrátí a co vyjedná. Může se jednat o koupi, dar či výpůjčku.
Co Česko využilo?
- Nad rámec české žádosti o pomoc k Evropské unii se premiéři České republiky a Maďarska dohodli na tom, že nám Maďarsko pomůže 150 plicními ventilátory.
- Rakousko nám poslalo nejen 15 ventilátorů, o které jsme žádali přes unijní systém, ale dalších třicet přidal rakouský červený kříž.
- Sto plicních ventilátorů darovalo Česku na začátku listopadu i Německo.
- Vláda schválila, že nám může pomoci až 300 vojenských lékařů z členských zemí EU a NATO, první zdravotníci z Německa, Spojeného království a USA již pomáhají v českých nemocnicích.
- Napřímo si Česko zajistilo i možnost léčení našich pacientů v Německu a Rakousku, pokud to bude nutné. Například Bavorsko rezervuje pro české pacienty sto lůžek intenzivní péče.
Jaké máme ještě možnosti?
- Pokud to bude třeba, Unie nám může přispět na léčení našich pacientů v zahraničí – celkem na přeshraniční převoz pacientů, vybavení a personálu uvolní 220 milionů eur.
Přístup k lékům – remdesivir můžeme získat jen přes Evropskou komisi
Souvislosti
- Role Evropské komise je zásadní pro zajištění přístupu českých pacientů k léku remdesivir. Lék, který vyvinul tým pod vedením českého vědce Tomáše Cihláře, je v EU pro léčbu onemocnění způsobených koronavirem zatím jediný schválený.
- Výhradní cesta, jak se k němu nyní dostat, je prostřednictvím EU. 90 % jeho produkce si hned v létě zamluvila americká vláda. Ke zbylým 10 % se podařilo získat přístup Evropské komisi, která vyjednávala za všechny členské státy. Samotné Česko by přitom v této vlně nemělo šanci, protože americká společnost jedná pouze s partnery, kteří zaručí opravdu velkou objednávku.
Co Česko využilo?
- Od Evropské komise již Česko získalo 5300 dávek léku remdesivir zdarma (hrazeného z evropského Nástroje pro mimořádnou podporu).
Jaké máme ještě možnosti?
- Evropská komise dojednala dodávku léku pro zhruba půl milionu evropských pacientů. Tu si nyní mezi sebou budou země rozdělovat podle dohodnutého systému tak, aby se lék dostal tam, kde bude v danou chvíli nejvíce potřeba.
- Česko se tedy bude dohadovat s ostatními státy a nakupovat lék za jednotnou evropskou cenu – bohatší země nás nemohou přeplatit a vykoupit všechny zásoby pro sebe.
- Podle zpráv od výrobce se téměř jistě podaří zajistit dostatek léku pro všechny pacienty, kteří ho budou potřebovat.
Podpora rychlého testování
Souvislosti
- Vzhledem k tomu, jak rychle se virus šíří Evropou, chce Komise podpořit možnost rychlého testování. Uvolní proto 100 milionu euro na nákup antigenových rychlotestů, které covid odhalí z kapky krve do čtvrt hodiny.
- Zároveň zahajuje společné výběrové řízení na nakoupení dalších zásob testů.
Jaké máme ještě možnosti?
- Česko bude moci získat rychlotesty ze společných unijních zásob, které pomůžou i našim přetíženým testovacím místům. Testy by také měly zjednodušit např. přeshraniční cestování po Evropě.
Státy EU se spolu domlouvají, jak dál
Souvislosti
- Evropská komise nemá pravomoci v oblasti zdravotnictví, protože jí je unijní státy nikdy nepředaly. Může tedy státům doporučovat opatření a koordinovat jejich činnost, konečné rozhodnutí ale vždycky záleží na tom, jak se dohodnou lídři unijních států.
- Šéfové států jednají na společných videkonferencích (příští 19. 11.) o tom, jak boj proti společnému neviditelnému nepříteli ještě posílit, jaké zavést karanténní předpisy, strategie testování, jak společně hodnotit zkušební metody nebo zda dočasně omezit nepodstatné cestování do EU.
- Ve středu 11. 11. Komise představí vizi Evropské zdravotní unie, po které volají europoslanci i členské státy. Součástí bude návrh na posílení role Evropské lékové agentury a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.
Co Česko využilo?
- Na rozdíl od jara se státům podařilo sladit základní pravidla pro cestování po Evropě. Upravují tak i zásady pro vstup do Česka nebo vycestování z něj. Na mapě a v aplikaci Re-open EU jsou země označeny barvami podle toho, jaký je v nich stupeň nákazy a jaká pravidla pro cestování v nich platí.
- Česká e-rouška je propojená s národními trasovacími aplikacemi z dalších států Unie.
Jaké máme ještě možnosti?
- Země se nyní domlouvají např. na vzájemném uznávání výsledků covid-testů sjednocování délky povinné karantény. Záleží ale na tom, jak se dohodnou představitelé států.
ECDC – Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí
Souvislosti
- ECDC upozorňovalo evropské státy na riziko šíření pandemie už v lednu.
- Na svých stránkách uvádí nejaktuálnější informace o šíření pandemie, analyzuje je a státům Unie nabízí vědecké poradenství a konkrétní doporučení. V září tak například vydalo pokyny pro přijímání národních opatření k předcházení šíření koronaviru, jako je omezování shromažďování nebo zavírání podniků – záleží ale na každém státu, zda a jak se bude jeho doporučeními řídit.
Finanční pomoc na ochranu pracovních míst v Evropě
Souvislosti
- Komise poprvé v historii vydala první sociální dluhopisy v hodnotě 17 miliard eur, o které měli investoři velký zájem.
- Peníze získané za dluhopisy Komise použije na program SURE k ochraně pracovních míst v jednotlivých státech.
Jaké máme možnosti?
- Česko požádalo o půjčku z programu SURE již v srpnu. Chce z něj financovat například program Antivirus, Pětadvacítku nebo ošetřovné. Celkem může získat až 52 miliard korun.
- Komise schválila např. i český program zaměřený na nájemné ve výši 3 mld. Kč, který pomůže zaplatit nájem firmám zasaženým vládními opatřeními na omezení šíření koronaviru.
Vendula Karásková, Asociace pro mezinárodní otázky