Z 97 jednání ministrů zemí EU na Radě EU, která se uskutečnila za poslední rok, se čeští ministři účastnili méně než poloviny. Lepší docházku měly všechny členské země, které se chystají na předsednictví EU před a po nás. Nejlepší jsou Švédové, jejichž ministři vynechali pouze 14 jednání. ČR je ze čtveřice zemí jediná, která své náměstky a náměstkyně posílá častěji než samotné hlavy ministerstev. Vyplývá to z analýzy, kterou pro projekt České zájmy v EU vypracovala Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Již za rok bude Česko podruhé v historii šest měsíců řídit Evropskou unii. K přípravám neodmyslitelně patří i formulace priorit a cílů, která je možná především díky sledování evropské agendy. Tu by měli čeští úředníci a ministři sledovat z popisu své práce, v čase příprav předsednictví však o to bedlivěji – v jejich rukou koneckonců bude legislativa s dopadem nejen na předsedající stát, ale i celou Unii. Příležitost ovlivňovat evropskou legislativu představují především jednání ministrů v rámci Rady EU. Na těchto jednáních se pravidelně scházejí ministři a ministryně zemí EU, kteří se věnují určité oblasti – např. zdravotnictví, zemědělství, školství nebo zahraničním věcem. Domlouvají tam svoji společnou pozici k návrhům evropské legislativy, o níž poté vyjednávají s Evropským parlamentem. Jednání se tak týkají i všech ministrů české vlády.
Srovnali jsme docházku českých ministrů a ministryň na pravidelná oficiální zasedání Rady EU s přítomností jejich protějšků z ostatních států EU, které se nyní na svoje předsednictví připravují – Slovinska (které se kormidla EU ujme již letos 1. července 2021), Francie a Švédska (které jsou s Českou republikou v tzv. předsednickém triu – Francie před námi, od začátku roku 2022, a Švédsko po nás, od začátku roku 2023).
Z analýzy vyplývá, že čeští ministři a ministryně nejeví o jednání s ministry ostatních unijních zemí příliš velký zájem – za poslední rok chyběli na více než polovině jednání.
Z 97 zasedání Rady EU, která se uskutečnila od 20. května 2020 do 18. května 2021 a která měla doložitelný seznam účastníků, se hlavy českých ministerstev účastnily pouze 40 z nich – tedy méně než poloviny. Francouzští ministři či ministryně nechyběli na 51 setkáních, slovinští na 66 a švédští se účastnili téměř vždy – 83x.
I když bývá ministryně Alena Schillerová kritizována kvůli své neznalosti angličtiny, nijak jí to nebrání, aby se účastnila všech zasedání ministrů hospodářství a financí. Naopak ministryně Marie Benešová se zasedání ministrů spravedlnosti neúčastnila ani jednou. Stejnou bilanci má i ministr školství Robert Plaga, i když se v minulém roce konalo hned několik Rad zaměřených na školství, výzkum, sport nebo mládež. Ministři na nich řešili například sdílení dobrých praxí při zvládání dopadu pandemie na vzdělávání.
I když má každý ze států odlišnou dělbu práce na ministerstvech (např. ve Švédsku k jednomu ministerstvu připadá i několik ministrů), analýza přesto ukazuje poměrně malý zájem o evropskou agendu z české strany. ČR je ze zkoumaných zemí jedinou, která posílá na jednání ministrů častěji své náměstky než ministry. Oproti ostatním zemím také ČR často zastupovali velvyslanci ze Stálého zastoupení ČR při EU. Častěji velvyslance posílala pouze Francie.
“Češi mají často pocit, že v Evropské unii není náš hlas dostatečně slyšet a že o našich zájmech rozhodují úředníci ve vzdáleném Bruselu. Jednání Rady EU jsou přitom příležitostí, kdy se mohou jednotliví ministři vyjádřit, předkládat své návrhy a spoustu věcí ovlivnit. A mělo by nás to zajímat právě proto, že brzy bude Česko předsedat Evropské unii a tato setkání budeme sami organizovat a vést. Je pravda, že někdo za naši zemi se každého jednání účastní – jenom to v našem případě bohužel často nejsou největší politické váhy, ale pouze jejich zástupci. Když české ministry evropská agenda nezajímá a nechávají ji na úřednících, sami se vzdávají svého hlasu v Evropě a možnosti ovlivnit a prodiskutovat návrhy, které se v konečném důsledku dotknou i českých občanů,” uvedla Vendula Karásková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky.
Situace v minulém roce byla specifická v tom, že velká část těchto setkání probíhala online – do této analýzy byly proto zahrnuty jak osobní jednání ministrů v rámci Rady EU, tak videokonference. Naopak byla vynechána zasedání euroskupiny (vzhledem k tomu, že ČR není v eurozóně) a mezinárodní setkání s představiteli jiných států světa. Stejně tak nebyla zahrnuta neformální zasedání ministrů organizovaná státem, který v daném půlroce Radě předsedá – byla brána v úvahu pouze oficiální zasedání pořádaná Radou EU. Premiér Andrej Babiš se vždy účastní jednání Evropské rady, kam jezdí premiéři nebo prezidenti, a kde se mohou nechat zastupovat případně pouze hlavou jiného státu. Jedná se ale o jiný orgán, a proto do analýzy zahrnut nebyl.
Autoři:
Vendula Karásková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky
Jiří Palounek, spolupracovník Asociace pro mezinárodní otázky
Iva Fialová, analytička projektu České zájmy v EU