Všechny členské státy Evropské unie v očkování proti nemoci covid-19 začínaly na stejné startovní čáře. Všichni premiéři byli součástí dohod s farmaceutickými firmami, i upozorňování ze strany Evropské komise, že se země mají na očkovací akci dobře připravit (časovou osu máme zde). Očkování vyžaduje obrovské plánovací i logistické kapacity. V Evropě se navíc všichni pohybujeme v prostoru ve velmi podobných podmínkách, které jsou dány rámcem evropského jednání s firmami a společnými pravidly. Některé země očkují velmi rychle a dýchají na záda světovým očkovacím premiantům. Na špici je v tomto ohledu Malta nebo Dánsko, na dalších pozicích se už několik týdnů střídají Slovinsko, Španělsko, Itálie nebo Litva.
Jaký je recept na Dánský úspěch? Zeptali jsme se experta, odborníka na evropskou politiku a Dána žijícího v Praze, Christiana Kvorninga Lassena, zástupce ředitele institutu EUROPEUM.
Dánsko patří k zemím, které v EU očkují nejrychleji. Jaký je podle Vás hlavní rozdíl mezi Dánskem a Českem?
Obecně řečeno? Důvěra.
Nejcennější komoditou v Dánsku je důvěra, a to jak ve veřejné činitele, politiky či experty, tak i mezi lidmi a v politický systém jako takový. Lidé ze všech společenských vrstev se snaží tuto nepsanou společenskou smlouvu udržet a vzájemnou důvěru si zachovat.
Politici jsou pod tlakem dlouhodobého plánování a jakékoliv selhání jim voliči netolerují. Především na případy korupce jsou lidé u nás velmi citliví (Dánsko je nyní na prvním místě v CPI žebříčku Transparency International).
V Česku je naopak důvěra velmi raritní komodita a korupce je všudypřítomná. Společnost je také na mentální úrovni výrazně méně soudržná. Politici se nesnaží zemi skutečně řídit a spoléhají se výrazně více ve svém rozhodování na průzkumy veřejného mínění, místo dlouhodobého politického plánování. Stačí si vzpomenout na naprosto katastrofální rozhodnutí zrušit jakékoliv restrikce v létě minulého roku.
Co se týče konkrétního plánování, postupovalo Dánsko především systematicky:
- Plánování očkování je velmi důležitá součást toho, proč je Dánsko schopné naočkovat tolik lidí tak rychle. Při plánování postupovalo podobně jako při navyšování kapacity testování a bylo tak schopno na vrcholu testovat i 150 000 lidí denně.
- Zásobování vakcín. Dánsko si zajistilo dostatek vakcíny pro více než 23 milionů lidí v podobě předdohodnutých kontraktů (viz. odkaz “Forhåndskøbsaftaler” zde). Dánská populace čítá přitom pouze 5,7 milionu. Je to možné díky tomu, že Dánsko úspěšně využilo možnosti získat více vakcín v rámci EU. Třeba když nějaká členská země řekla, že nemůže nebo nechce příděl vakcíny spotřebovat, vrátí se tyto vakcíny do společných zásob, kde je ostatní členové mohou odkoupit. Dánsko tímto způsobem získalo příslib 2,6 milionu vakcín navíc oproti své původní alokaci od firmy Pfizer. Vedle toho se Dánsko snažilo nasmlouvat vakcíny i od dalších dodavatelů, pokud by ti hlavní selhali (nikoli však z Ruska nebo Číny).
- Přípravy společnosti na očkování. V Dánsku se vedla průběžně dlouhodobá kampaň na očkování. Probíhaly debaty a rozhovory s experty, kteří společně připravili komunikační strategii.
Jak byste popsal náladu v zemi? Kolik lidí se chce nechat očkovat? Probíhá nějaká komunikační kampaň na podporu očkování?
Nálada je obecně pozitivní. Asi 80% populace se chce nechat očkovat (viz. studie Aarhus University zde). Probíhá několik menších kampaní a debat o očkování, stát se snaží informovat a aktivně řešit jakýkoliv skepticismus týkající se vakcíny. Kampaň probíhá na více úrovních – zapojují se třeba i poskytovatelé různých služeb a pořadatelé festivalů, kteří zároveň požadují zavedení „očkovacích pasů“. Zkrátka sledují svůj vlastní zájem, věří, že očkování jim umožní co nejdříve otevřít tak, aby to bylo pro všechny bezpečné.
Stejné je to i na straně průmyslu, kterému klesá výrazně produktivita, a tak se snaží co nejrychleji zbavit omezení. Podílí se na kampani, protože opět vidí, že očkování podstatné části populace ulehčí jejich byznysu.
Zde se ale opět vracíme k tématu důvěry, mentální společenské soudržnosti a schopnosti dohodnout se na tom, co jsou fakta. Očkování je považováno za jediný způsob, jak se společnost může vrátit k něčemu, co připomíná „normální“ stav. Všem je více méně jasné, že pokud se společnost znovuotevře bez očkování, zdravotnictví bude přehlcené a bude to stát spoustu lidí život.
Obecná důvěra má ještě jeden významný vedlejší efekt, a sice společenskou solidaritu. Lidé jsou ochotní respektovat opatření a nechat se očkovat, protože ví, že to pomůže i ostatním. Nikdo nechce, aby zdravotní personál byl nucen vybírat z důvodu přehlcení nemocnic, kdo zemře a kdo bude žít.
To pochopitelně neznamená, že by v Dánsku neexistovali odpůrci lockdownu nebo vakcinace, ale demonstrace jsou poměrně malé a organizované primárně malým jádrem pravicových extremistů a příznivců konspiračních teorií. Společnost jako celek a politická elita je odsuzují a to i včetně krajně pravicových politických stran (Dansk Folkeparti a Nye Borgerlige).
Objednávky a vlastní distribuce vakcín jsou zodpovědností členských států. Využívá Dánsko úspěšně všechny dávky, které přicházejí? Nebo říká, že by se dodávky měly zvýšit?
Vakcíny chybí navzdory tomu, že Dánsko nakoupilo mnohokrát více vakcín, než má obyvatel. Je to kvůli restrukturalizaci výroby firmy Pfizer a také kvůli potížím se zásobovacím řetězcem AstraZeneca. Dánsko momentálně využívá všechny dávky (převážně od Pfizeru a Moderny) během několika málo dní od dodání, vždy tak musí čekat na další.
Na jednu stranu je pozitivní, že systém funguje tak dobře a že logistika v zemi téměř nevázne. Na druhou stranu je frustrující, že zdravotnické firmy nedodávají vakcíny tak rychle, jak se očekávalo. Dánsko patří mezi země, které tyto firmy kontaktovaly přímo a vyvíjí tlak na zvýšení výroby. Systém funguje, ale vakcíny nepřichází dost rychle.
Je však důležité zdůraznit, že jsme teprve v prvních fázích očkování. Jakmile budou schváleny a dorazí vakcíny dalších společností (jako Johnson&Johnson, CureVac atd.), země už nebudou závislé na nespolehlivém zásobování.
Kolik vakcín by mělo dorazit do Dánska a kdy? Jsou tyto informace veřejné? Kupuje Dánsko vakcíny nad rámec těch, co objedná skrze EU?
Do Dánska by měly dorazit vakcíny celkem pro 23 milionů lidí. Počet dodaných vakcín je známý na dva měsíce dopředu. Situace se ale může měnit v závislosti na problémech ve výrobním řetězci. Třeba jako v případě Pfizeru, který měl problém s rozšiřováním výrobních kapacit.
Informace o tom, v jakém množství se očkovalo a kde, jsou denně aktualizovány.
Vakcíny se kupují skrze očkovací schéma Evropské komise. Částečně se jedná o původní nákupy, částečně o vakcíny dané k dispozici, když se jiné členské státy rozhodly jich nenakoupit tolik, na kolik měly nárok.
Dánsko tímto způsobem získalo příslib 2,6 milionu vakcín navíc oproti své původní alokaci od firmy Pfizer. Vedle toho se Dánsko snažilo nasmlouvat vakcíny i od dalších dodavatelů, pokud by ti hlavní selhali (nikoli však z Ruska nebo Číny).
Evropská unie zakoupila více vakcín, než má obyvatel. To pro případ, že by některé vakcíny neprošly testy. Země také měly možnost rozprostřít investice mezi různé druhy vakcín. Dánsko tak učinilo, aby zajistilo fungující vakcínu pro opravdu každého.
Kdo a kdy bude očkován? Jak registrujete zájemce?
Momentální plán je ten, že každý dospělý jedinec bude v Dánsku naočkován do konce léta. Původní termín byl během léta, ale vzhledem k problémům Pfizeru byl přesunut na konec léta.
Takže nakonec budou naočkovaní všichni. Nyní jsou očkovány prioritně ohrožené skupiny (jako starší lidé) a pracovníci v první linii. Poté se na základě systému s různými stupni rozhodne, kdo může dostat vakcínu a kdy. V případě zájmu o vakcínu se může každý registrovat online a vše funguje v pořádku, bez nějakých výpadků. Je to možná tím, že dánské veřejné služby jsou již roky výrazně digitalizované. Lidé jsou také včetně těch starších zvyklí využívat digitální nástroje, a pro ty, kteří tak činit nemohou, existuje široce dostupná podpora. Předchozí digitalizace asi pomohla vychytat mouchy tak, aby i starší a nezkušení v IT byli schopní registrační systém ovládat.
Překlad: Vít Havelka, analytik, EUROPEUM