S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 46 % našich občanů, což představuje pokles zhruba na úroveň roku 2017. 7 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. U občanů převládá také pocit, že ČR nemůže ovlivnit rozhodování na úrovni EU. Dvě třetiny občanů zároveň souhlasí, že pro obnovení české ekonomiky je klíčová i obnova Evropy.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1086 respondentů. Na výzkumu pracovalo 196 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
„Za poklesem důvěry vidíme jak obavy z ekonomické a globální situace, tak nejasnou představu o tom, jakou roli měla Evropa v pandemii. V posledních měsících totiž mírně klesla i důvěra v další mezinárodní instituce, jako je třeba NATO, a zahraniční země. Poklesl i index finanční jistoty domácností,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „V minulosti jsme viděli výrazný pokles v souvislosti s krizí eurozóny a tato situace se může opakovat,“ dodává.
STEM dlouhodobě zjišťuje názory české společnosti na otázku členství v Evropské unii. Vnímání EU se u nás výrazně proměňuje v čase, přičemž tyto změny odrážejí do velké míry důvěru v domácí instituce veřejného dění a ekonomická očekávání. V době krize eurozóny a hospodářské recese v ČR (2009 – 2012) klesala důvěra v EU nejvíce v historii.
70 % občanů bez vyhraněného názoru na EU
Z květnového průzkumu STEM vyplývá, že méně než polovina české dospělé populace hodnotí členství ČR v EU příznivě. 70 % zvolilo však jako možnost v otázce váhavý souhlas či nesouhlas. Tábor těch, kdo jsou rozhodně nespokojeni s členstvím v EU, čítá 21 % české společnosti. Z dlouhodobých výzkumů STEM se ukazuje, že většina populace volá po zlepšování či reformě EU, naprostou nespokojenost nebo spokojenost vyjadřuje jen malá skupina obyvatel[1].
„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“
Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let
Časová řada STEM zachycující vývoj spokojenosti českých občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU v roce 2004, ukazuje, že pozvolné oslabování spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivního hodnocení EU. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň 41 % v dubnu 2012. Po krátkém oživení pak v roce 2013 přišel další propad spokojenosti s EU, tentokrát především ve spojení s tzv. migrační krizí, během které kleslo pozitivní hodnocení českého členství v EU na 35 % v říjnu 2016. 56 % české populace vyjadřujících spokojenost s členstvím v EU ke konci roku 2019 nás vrátilo k průměrným hodnotám spokojenosti sledovaným v období po vstupu do EU, nicméně koronavirová krize, která zasáhla celý svět, nás posunula na 46 %.
S nástupem pandemie také o několik procentních bodů poklesla důvěra v NATO a hodnocení většiny zahraničních zemí. Ukazuje to tedy stejný trend jako u důvěry v Evropskou unii, kdy se společnost v krizi uzavírá více do sebe a nedůvěřuje příliš vzdáleným celkům či institucím.
„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“
(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)
Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2020
Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou výrazně častěji spokojeni lidé s lepší životní úrovní. Druhotně potom také mladší lidé a lidé s vyšším vzděláním. Pokles spokojenosti se ale projevil podobně napříč různými sociodemografickými skupinami.
Kompletní zprávu najdete zde: