Aktualizováno 15. března 2022
Připravilo konsorcium České zájmy v EU
Jak si vede Evropa ohledně sankcí?
EU uvalila na Rusko největší sankce ve své historii.
Evropská unie od ruského vpádu na Ukrajinu přijala celkem čtyři balíky protiruských sankcí a potrestala jimi stovky jednotlivců a firem. Sankce směřující na finanční a bankovní sektor jsou v historii unie rovněž zcela bezprecedentní.
GRAFIKA: Počet jednotlivců a firem, na které byly uvaleny sankce (stav k 11. březnu 2022). Aktuální vývoj sleduje organizace Open Sanctions.
Evropský blok zakázal vývoz luxusního zboží do Ruska i dovoz ruské oceli a železa. Stopku mají i investice do ruské energetiky. EU ale stále od Ruska nakupuje plyn a ropu. O přerušení obchodu s ropou se uvažuje, ale vysoké ceny obojího již nyní sužují domácnosti v Evropě a je těžké odhadnout, co světové ekonomice způsobí další energetický šok.
Šéfka evropské komise Ursula von der Leyenová chce do května představit plán, na základě kterého by EU do roku 2027 nebyla na fosilních palivech z Ruska závislá vůbec.
Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU se řeší stále jako dohoda mezi jednotlivými vládami, kde každá vláda může jednání vetovat. Sice se mluví o možné reformě, ale tu odmítá řada politiků včetně českých.
Další informace a komentáře může poskytnout:
- Danuše Nerudová, ekonomka, danuse.nerudova@mendelu.cz
Pomáhá EU vojensky?
EU se poprvé v historii domluvila na společném nákupu útočných zbraní pro zemi, která je napadena cizími vojsky.
Ze zvláštního fondu EU půjde na vojenský materiál zatím necelá půl miliarda eur (13 miliard korun).
Kromě toho posílají pomoc jednotlivé země EU. Zbraně Ukrajině dodávají i ty státy, které ozbrojování běžně odmítají: Finsko, Švédsko a Německo. EU i USA spoléhají při dodávkách zbraní na Polsko, které společný nákup prakticky provádí.
Peníze na zbraně pro Ukrajinu nemohou jít z běžného rozpočtu EU, ale čerpají se z nedávno zařízeného speciálního fondu. EU je především ekonomická unie, nemá vlastní armádu, ani společné vojenské síly. V současnosti nicméně rozšiřuje svoji agenturu, která podporuje evropskou spolupráci na výzkum, vývoji a nákupu vývoj obranných technologií a posilování evropského obranného průmyslu. Vede ji český expert Jiří Šedivý.
Končí Zelená dohoda?
Klimatická politika EU by v důsledku snížila závislost na Rusku, problém je přechodné období.
Zelená dohoda stojí především na úsporách, větší energetické efektivitě a odklonu od fosilních paliv, včetně plynu. Mezinárodní energetická agentura spočítala, že Evropa může během jednoho roku svoji závislost na ruském plynu snížit o ⅓, pokud zrychlí transformaci, která je v souladu se Zelenou dohodou.
Energetický expert Petr Holub spočítal už dříve, že v Česku mohou jen samotné renovace budov ušetřit až 1,8 miliard kubíku zemního plynu ročně, tedy ⅓ tuzemských dodávek ruského plynu. Lze to podle něj stihnout do roku 2030, pokud se programy jako Nová zelená úsporám rozšíří, například i na lidi s nižšími příjmy.
Evropská komise označila plyn, který má nižší emise než uhlí, jako “zelený” zdroj, ale jen přechodně, na relativně krátkou dobu. Evropa má nyní vysokou závislost na ruském plynu, která se týká i ČR, kde zatím v podstatě k žádné zelené transformaci nedochází.
Problémem je právě ono přechodné období. Protože nedošlo k dostatečném vybudování obnovitelných zdrojů a úsporám, je Evropská unie nyní zranitelná.
GRAFIKA: Závislost na plynu – podíl ruského plynu na celkovém dovozu.
Další informace a komentáře mohou poskytnout:
- Kateřina Davidová, výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, +420 734 670 514, kdavidova@europeum.org
- Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, tel. +420 604 177 711, petr.holub@budovy21.cz
- Oldřich Sklenář, analytik Výzkumného centra AMO, oldrich.sklenar@amo.cz
Řeší EU pomoc lidem, kteří utíkají před válkou?
Ze společného rozpočtu EU půjde podpora zemím, které uprchlíky přijímají.
Východní hranici posílili policisté z evropské pohraniční agentury Frontex. Navíc se EU domluvila, že Ukrajinci utíkající před válkou budou mít dočasně právo k pobytu v celé EU, tedy zdravotní pojištění a pracovní povolení ve všech zemích EU. Náklady proto neponesou jen některé země. Je to poprvé, kdy byla tato pravomoc EU využita.
Tím se urychlí byrokracie a sjednotí pravidla. To není samozřejmé. Například Velká Británie je kritizována za to, že schválně brzdí přijímání žadatelů o azyl z Ukrajiny.
V Evropě platí domluva o solidaritě při náhlých uprchlických krizích, ale v praxi se neuplatňuje kvůli odporu středoevropských i dalších zemí. Nové návrhy na společnou azylovou politiku, se kterými ČR opatrně souhlasila, ještě nebyly schváleny. Návrh by počítal s tím, že si země mohou pomáhat i jinak, než zpracováním žádostí o azyl, například organizováním návratů nelegálních migrantů.
GRAFIKA: Země s největším počtem uprchlíků z Ukrajiny (stav k 11. březnu 2022). Aktuální čísla zveřejňuje Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Další informace a komentáře může poskytnout:
- Vít Novotný, seniorní analytik, Wilfried Martens Centre for European Studies, vn@martenscentre.eu