Komentář: Hledání koncensu? Zelená dohoda vs. žlutá karta

Česko se plánuje během svého předsednictví v druhé polovině roku 2022 prezentovat jako zelená země. Mají k tomu sloužit mimo jiné elektromobily značky Škoda Auto. Automobilka zapůjčí 55 automobilů vyšší střední třídy, ENYAQ iV, která budou vozit nejvyšší politické představitele. Uvedený krok je poněkud v kontrastu s dosud chladným přístupem české politické reprezentace k Zelené dohodě a v červenci navrženému balíčku legislativních změn v EU, Fit for 55. Svoji nedůvěru dali naposledy najevo senátoři, když k jeho částem – včetně těch, týkajících se automobilů – odhlasovali tzv. žlutou kartu.

Číst dál

Experti k jednání o balíčku Fit for 55 v Senátu ČR

Senát ČR na svém zasedání 5. listopadu 2021 projednával balíček opatření „Fit for 55“, jehož některým částem udělil tzv. žlutou kartu. Jak uvedl předseda senátního Výboru pro záležitosti EU Mikuláš Bek, pokud by takové stanovisko k některému návrhu přijala nejméně třetina všech národních parlamentů v EU, Evropská komise musí návrh přezkoumat. Vyjádření senátora Beka je k dispozici zde

Číst dál

Komentář: Zastropování emisních povolenek je nesmysl, který neřeší příčinu růstu cen energií

Komentář z 12. listopadu 2021

Andrej Babiš chce v Evropské unii navrhovat zastropování cen emisních povolenek. Důvodem je fakt, že po celé Evropě začaly rapidním způsobem růst ceny energií, tedy elektřiny a tepla. Nastavení horní hranice ceny pro emisní povolenky by však nevedlo ke snížení cen energií a už vůbec by neřešilo příčinu současných problémů.

Příčinou je naše závislost na fosilních palivech, zejména na plynu a uhlí. Podle studie společnosti Ember stoupají ceny energií zejména kvůli růstu ceny zemního plynu, kterého je v současnosti na trhu nedostatek.[1] Může za to zvýšení poptávky po energiích související s rozvolněním opatření na ochranu před nemocí covid-19, ale také politika Ruska, které do Evropy posílá méně plynu než v minulosti.[2]

Číst dál

Analýza: Dvě třetiny zemí EU měly na předsednictví “dedikovaného ministra”

Dvě třetiny členských zemí EU měly v době svého předsednictví v Radě EU ministra, který měl přímo v popisu práce organizaci a výkon předsednictví, ukazuje nejnovější analýza konsorcia České zájmy v EU a Asociace pro mezinárodní otázky. Ve třetině případů měl tuhle agendu na starosti státní tajemník nebo jiný úředník. Dedikovaného ministra měli třeba Finové, Irové nebo Němci. Úvahy o zřízení ministerstva pro Evropu, o kterém hovoří zástupci nastupující vládní koalice se tak nevymykají běžné praxi v evropských zemích.

Číst dál